Vítejte na našem webu

 

                                 MASARYKOVA UNIVERZITA

 

                                        Filozofická fakulta

 

 

                                  IS.MUNI.CZ Ústav českého jazyka

 

                                    Bakalářská diplomová práce

 

2011                                                       Petra Ludvíková

 

 

 

                                       MASARYKOVA UNIVERZITA

                                        Filozofická fakulta

 

 

                                       Ústav českého jazyka

 

 

                                     Český jazyk a literatura

 

                                          Petra Ludvíková

 

 

                                      VČELAŘSKÁ TERMINOLOGIE

                                    Bakalářská diplomová práce

 

 

 

                          Vedoucí diplomové práce: Mgr. Lucie Rychnovská

 

                                               2011

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                  Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala

 

                                              samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

 

 

                                                                                ……………………………………………..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Děkuji Mgr. Lucii Rychnovské za její trpělivost, ochotu, cenné rady a důležité připomínky, které mi

pomohly při psaní bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Františku Texlovi za pomoc při sestavování

včelařského slovníku.

 

Obsah

 

 

1

Úvod...............................................................................................

..................................  5

 

2 Metodika

práce..............................................................................................

...................  6

 

    2.1 Zdroj a rozsah excerpovaného

materiálu...................................................................     6

 

    2.2 Zpracování

materiálu..........................................................................................

.......    7

 

2.2.1 Postup práce se slovníky při excerpci jednoslovných termínů.......................        7

 

2.2.2 Postup práce se slovníky při excerpci víceslovných termínů.........................        10

 

            2.2.3 Citace z časopisu

Včelařství...........................................................................   11

 

3 Dosavadní lexikografické zpracování včelařské

terminologie.........................................        13

 

4

Slovník............................................................................................

..................................  16

 

    4.1 Stavba hesla u jednoslovných

termínů......................................................................      16

 

    4.2 Stavba hesla u víceslovných

termínů.........................................................................     19

 

    4.3 Slovník včelařských

termínů.....................................................................................     21

 

            4.3.1 Termíny

jednoslovné......................................................................................

  21

 

            4.3.2 Termíny

víceslovné........................................................................................

   48

 

5 Rozdělení termínů do významových

okruhů....................................................................       57

 

6 Hledisko

slovnědruhové......................................................................................

.............    60

 

7 Tvoření

termínů............................................................................................

....................    63

 

    7.1 Morfologické tvoření

termínů...................................................................................     63

 

    7.2 Syntaktické tvoření

termínů.......................................................................................

68

 

    7.3 Sémantické tvoření

termínů.......................................................................................

69

 

    7.4 Termíny cizího

původu.............................................................................................

.    70

 

8

Závěr..............................................................................................

................................... 71

 

9 Seznam používaných zkratek a

značek............................................................................     73

 

10 Seznam použité

literatury.........................................................................................

......     75

 

1 Úvod

 

 

V naší bakalářské práci se zaměříme na včelařskou terminologii. Cílem bude vytvořit co

nejobsáhlejší slovník termínů, které jsou běžně užívány včelaři. Termín je „pojmenování pojmu

v systému pojmů některého vědního nebo technického oboru“[1]. Za jeho základní vlastnost se pokládá

spisovnost, dále se stanovují i specifické charakteristiky jako ustálenost, systémovost, přesnost,

jednoznačnost, nosnost, ústrojnost. Také se vyžaduje, „aby termín byl významově průzračný,

motivovaný, aby se nevyskytovaly synonymní podoby aj.“[2]. Mezi termíny se „řadí i výrazy užívané

v oblasti řemesel, zemědělství ap.“[3], právě tak je tomu v našem případě. V průběhu práce bude na

tyto základní informace dále odkazováno.

 

Důvodem pro výběr tématu je skutečnost, že autorka má ke včelaření blízko. Sama měla možnost

vyzkoušet si nejen práci se včelstvy, ale také činnosti potřebné k získávání medu. S velkou částí

uvedených termínů se seznámila při včelařské praxi. Osobně se také zná s odborníkem na danou

problematiku, Ing. Františkem Texlem, který jí při vzájemných konzultacích pomáhal se sestavením

terminologického slovníku. Neméně důležitou roli sehrál i fakt, že dosavadní lexikografické

zpracování včelařské terminologie je dle našeho názoru nedostatečné, v českém prostředí chybí

rozsáhlejší slovník zachycující lexikum daného oboru.

 

Práce je tvořena třemi oddíly. V prvním z nich popisujeme, jak jsme při sestavování slovníku

postupovali, odkud jsme termíny čerpali a jak vypadá výstavba hesla jednoslovných a víceslovných

odborných názvů. Druhou, hlavní část tvoří samotný slovník. Na závěr se věnujeme analýze

shromážděného materiálu, a to z hlediska sémantického, slovnědruhového i slovotvorného.

 

V bakalářské práci chceme především shrnout základní včelařské pojmosloví, aby tento slovník mohl

sloužit samotným, především začínajícím, včelařům, a zároveň chceme vytvořit předpoklady  pro další

bádání v dané oblasti.

 

 

 

 

2 Metodika práce

 

 

2.1 Zdroj a rozsah excerpovaného materiálu

 

 

Slovník včelařských termínů byl vytvořen na základě materiálu získaného excerpcí z časopisu

Včelařství[4]. Vydavatelem tohoto periodika je občanské sdružení

 

s názvem Český svaz včelařů (dále jen ČSV), jež sdružuje chovatele včel (fyzické i právnické osoby)

a příznivce včelařství.[5] Časopis vychází jako měsíčník, a ačkoli není volně dostupný na

novinových stáncích, je mezi včelaři v České republice velmi rozšířen. Bezplatně jej totiž

dostávají jak všichni členové ČSV (podle dostupných údajů jde o 46 000 osob, což je 98 procent

všech včelařů v Česku),[6] tak také všechny včelařské kroužky mládeže v České republice. Celkový

náklad časopisu je 47 000 kusů.

 

Vydavatelé označují Včelařství jako odborný a spolkový měsíčník. Každé číslo má zpravidla dva

oddíly. Prvním z nich je hlavní, barevná část časopisu obsahující nejen odborné stati, ale i

aktuální zpravodajské články, pravidelné seriály Kalendárium, Minimum znalostí pro začátečníky,

Včelaři radí včelařům aj., inzerci a bohatý ilustrační materiál. Rozsah této části je obyčejně 36

stran. Do druhého oddílu Včelařství patří vnitřní přílohy, které mají spíše administrativní

charakter. Jejich náplní jsou např. informace k čerpání dotací, formuláře k žádostem o poskytnutí

dotace, názvy vzdělávacích akcí, různé organizační pokyny ČSV atd. Rozsah příloh bývá různý,

v ročníku 2009, s nímž jsme pracovali, se pohybuje v rozmezí  8–62 tiskových stran.

 

            Autory odborných článků jsou především učitelé  včelařství,  do periodika však často

přispívají i vysokoškolští pedagogové různých oborů (zemědělství, farmacie), veterinární lékaři,

pracovníci Výzkumného ústavu včelařského nebo vedoucí včelařských zájmových kroužků.

 

            Vzhledem k výše uvedeným okolnostem se Včelařství nabízí jako vhodný zdroj ke zkoumání

aktuální včelařské terminologie užívané na našem území. Jak jsme již předeslali, výchozím

materiálem se pro nás stala vydání časopisu z roku 2009 – jednalo se o ročník 62, čísla 1–12,

termíny byly excerpovány z více než 400 stran textu. Protože naším cílem bylo vytvoření co

nejúplnějšího včelařského terminologického slovníku, byl takto získaný soupis dále doplněn o

odborná pojmenování uvedená v Malém včelařském výkladovém slovníčku a v Slovníku cizojazyčných

pojmů pro české včelaře. Oba vyšly jako příloha časopisu Včelařství, první v roce 2002[7], druhý

v roce 2006[8]. Tímto způsobem jsme nakonec získali 172 termínů jednoslovných a 93 termínů

víceslovných.

 

 

 

2.2 Zpracování materiálu

 

 

Při práci s výchozím materiálem jsme se soustředili primárně na termíny, které jsou typické pouze

pro oblast včelaření, nikoli také pro obory jiné. Zachycovali jsme proto hlavně odborné názvy

související s činností včelaře, termíny označující různé včelařské pomůcky, pojmenování včelích

společenství, označení včelích produktů apod. Ve vzniklém slovníku jsou tak zachycena jednak

pojmenování, jež jsou rozšířena i mezi laickou veřejností (med, pyl, roj), jednak odborné názvy,

které jsou známy pouze zájemcům o obor včelaření (maturizátor, osiřelec, podmet aj.).

 

Menší pozornost byla věnována pojmům, jež přesahují z oboru včelařství do oblastí jiných – zejména

zoologie, botaniky, dendrologie atd. Jde především

 

o pojmenování týkající s e    biologie včel     (např. názvy různých částí těla včely), názvy medonosných

rostlin atd. Z výrazů pronikajících do námi sledovaného oboru pouze okrajově, jsou zaznamenána ta

pojmenování, která se opakovala v textech častěji a jsou nutná pro pochopení dalších termínů (např.

velmi frekventované názvy nemocí včel a názvy léků).

 

 

 

2.2.1 Postup práce se slovníky při excerpci jednoslovných termínů

 

 

Dalším krokem po sestavení seznamu jednoslovných a víceslovných termínů bylo jejich ověření ve

výkladových slovnících češtiny. Za tímto účelem byly využity jak obecné výkladové slovníky ─

Slovník spisovné češtiny[9] (dále jen SSČ) a Slovník spisovného jazyka českého[10] (dále jen SSJČ),

tak také speciální výkladové slovníky terminologické ─ Malý včelařský výkladový slovníček, Slovník

cizojazyčných pojmů pro české včelaře, Včelársky náučný slovník[11], Naučný slovník zemědělský[12].

Jedná se

 

o jediné nám známé slovníky mapující lexikum zkoumané oblasti, které jsou v současnosti dostupné na

našem území.

 

 Pokud se hledaný odborný výraz v SSČ nebo SSJČ vyskytoval, je přepisován  výklad hesla uvedený

v těchto slovnících, a to se zkratkou SSČ, popř. SSJČ.

 

Opakovaně se objevila pojmenování, která mají v SSČ nebo SSJČ zcela jiný význam než v terminologii

včelařské. Jako příklad můžeme uvést heslo pentle, které je v SSČ i SSJČ vyloženo jako ,stuha,

ozdoba do vlasů nebo do krojů‘[13]. Ve včelařství je však takto pojmenována úprava včelího vosku.

Tyto významové rozdíly v našem slovníku také registrujeme, znění definice s odlišným významem však

nepřepisujeme, připojujeme pouze formulaci: „v SSČ, SSJČ jen jiný význam“.

 

V některých případech je v SSČ nebo v SSJČ výraz uveden jen v obecnějším významu. V definici jsou

tak sice postiženy základní významové rysy, ale nikoli specifický význam včelařský. Např. k termínu

přířez SSJČ uvádí pouze, že jde

 

o ,nařezané díly, z kterých se zhotovují předměty‘[14].  Toto tvrzení je sice pravdivé, ale pro

naše potřeby neúplné, protože ve včelařství je přířez konkrétní dřevěná lať (určitých rozměrů),

z níž se zhotovuje rámek. V námi sestaveném včelařském slovníku jsou tyto definice zachyceny, a to

s poznámkou: „v SSJČ jen obecnější význam“, a je doplněno vymezení pojmu z příslušného slovníku.

 

Hojně jsme se také setkali s tím, že SSČ daný výraz uvádí pouze ve významu obecném, ale SSJČ

zaznamenává i terminologizovaný význam včelařský. Tyto případy bývají v SSJČ před definicí hesla

označeny zkratkou včel. Jako příklad lze uvést výraz  snůška – v SSČ jen jako ,snesení, snášení,

snáška‘[15], v SSJČ i ve specializovaném významu jako ,výskyt, množství potravy v urč. období;

výnos medu za urč. období‘[16]. Případně mohla nastat situace, že zatímco SSČ dané slovo neuvádí

vůbec, v SSJČ jsme ho dohledali. Jako ilustrující příklad mohou sloužit hesla létavka, ležan,

trubčina aj.

 

 

Po vyhledání termínů v obecných výkladových slovnících češtiny jsme pojmy ověřovali v Malém

včelařském výkladovém slovníčku. Sestavil ho zkušený včelař, pedagog RNDr. Václav Švamberk a Mojmír

Pagač, v té době knihovník Výzkumného ústavu včelařského v Dole. Malý včelařský výkladový slovníček

obsahuje hesla jednoslovná i víceslovná, řadí je abecedně a uvádí jejich znění v jazyce německém a

anglickém, zároveň je ke každému pojmu přiřazena definice v češtině.

 

Dále jsme vycházeli ze Slovníku cizojazyčných pojmů pro české včelaře, jehož autorem je Mojmír

Pagač. Uspořádání je velmi podobné jako v Malém včelařském výkladovém slovníčku, uváděny jsou české

jednoslovné i víceslovné abecedně seřazené termíny s jejich překladem do angličtiny i němčiny.

K některým heslům je připojen i výklad hesla.

 

Slovníky jsou si podobné; shodují se rozsahem, souborem uváděných termínů, formou uspořádání, mají

i totožného autora. Jak jsme již zmiňovali výše, oba byly vydány jako příloha časopisu Včelařství.

Vzhledem k tomu, že se oba slovníky do značné míry překrývají, nerozlišujeme mezi nimi, a jestliže

jsme v jednom nebo ve druhém z nich termín nalezli, přebíráme jeho definici, kterou uvádíme pod

zkratkou vč.[17]

 

Dalším slovníkem, který jsme při práci využívali, byl Včelársky náučný slovník. Tato publikace

obsahuje 2612 hesel z včelařského názvosloví. Zahrnuje nejen pojmy týkající se anatomie, fyziologie

a morfologie včely medonosné, ale i názvy včelích chorob, škůdců včel, medonosných rostlin, různých

včelařských pomůcek atd. Je určena nejširší veřejnosti se zájmem o včelařství a je doplněna

tematickými ilustracemi. Citace použité z Včelárského náučného slovníku jsou zaznamenány

s označením vns.

 

Posledním materiálem, z něhož jsme čerpali, je Naučný slovník zemědělský. Jde o třináctisvazkové

dílo autorského kolektivu, který pracoval pod vedením Václava Stehlíka. Slovník vycházel postupně

26 let, od roku 1966 do roku 1992. Kniha je doplněna bohatým ilustračním materiálem a zahrnuje

nejen výrazy týkající se včelařství, ale i informace z botaniky, zoologie, ekonomie, techniky,

pedologie, hydrologie aj. Výklady hesel citované z této publikace jsou ve slovníku uvedené pod

zkratkou nsz.

 

Pokud nastala situace, že se nám daný termín nepodařilo dohledat ani v jednom z výše uvedených

slovníků, využili jsme možnosti konzultací s odborníkem v oboru, Ing. Františkem Texlem, jenž

v těchto případech vymezení pojmu doplňoval. František Texl je absolventem Mendelovy univerzity v

Brně a Ústřední včelařské školy

 

v Nasavrkách. Od roku 2006 se včelaření věnuje profesionálně, je členem Sekce komerčních včelařů

(občanského spolku vzniklého roku 1991, který sdružuje přibližně 200 včelařů)[18]. Je zároveň

vlastníkem zhruba 150 včelstev a zaměřuje se nejen na produkci a prodej medu a s tím spojenou

výrobu medoviny, ale i na chov včelích matek. Současně je odborným lektorem včelařství.[19]

Definice stanovené Ing. Františkem Texlem jsou ve slovníku značeny ft.

 

 

 

2.2.2 Postup práce se slovníky při excerpci víceslovných termínů

 

 

 Postup práce při dohledávání víceslovných termínů ve slovnících byl jiný než v případě odborných

názvů jednoslovných – obecné výkladové slovníky českého jazyka, o něž jsme se opírali u

jednoslovných termínů, v případě víceslovných pojmenování využity nebyly. Je to dáno povahou

termínů skládajících se z více slov – jsou „spojením slov, která sama o sobě nemají charakter

termínů, ale jako sousloví jsou termínem“[20]. Samostatně bychom slova tvořící takový termín ve

většině případů v SSČ i v SSJČ s patřičným výkladem jejich významu nalezli. Nejsou už však do

těchto slovníků zahrnuta jako celek, jenž funguje jako včelařský termín. Význam takového odborného

názvu pak není pouhým součtem významů jeho jednotlivých částí, ale bývá nějak posunutý, výrazy

mohou být použity v přeneseném smyslu apod. Jako příklad můžeme uvést obrat tichá výměna. Přídavné

jméno tichý je v SSČ klasifikováno jako ,málo slyšitelný, nevydávající zvuk‘[21] a u výrazu výměna

je uvedeno ,vyměnění, vyměňování, změna‘[22]. Ve včelařském odvětví má však spojení těchto dvou

obecných výrazů specifický význam, jde o pojmenování výměny matky včelstvem bez zásahu včelaře.

 

Pro stanovení definic u shromážděných víceslovných odborných názvů jsme proto využili pouze výše

zmiňované speciální terminologické slovníky – Malý včelařský výkladový slovníček, Slovník

cizojazyčných pojmů pro české včelaře (zkratka vč), Včelársky náučný slovník  (zkratka vns), popř.

byly definice doplněny Ing. Františkem Texlem (pod zkratkou ft).[23]

 

 

 

2.2.3 Citace z časopisu Včelařství

 

 

            Po stanovení definic všech termínů (tj. jednoslovných i víceslovných) získaných na

základě excerpce jsme se pokusili doplnit vhodné citace z časopisu Včelařství, které by

demonstrovaly, že je daný odborný název mezi včelaři skutečně rozšířen. Jako vhodný materiál se

k tomuto účelu ukázaly zejména texty výkladové, v nichž si včelaři předávají své zkušenosti,

nebo texty určené včelařům začátečníkům (např. rubriky Kalendárium, Minimum znalostí pro

začátečníky, Včelaři radí včelařům apod.).

 

K termínu propolis můžeme např. doplnit následující citaci: „Propolis je tmavá, balzámovitá,

lepkavá látka, příjemné aromatické vůně a hořké chuti“ [24].

 

            Méně vhodné pro dohledávání ilustračních příkladů naopak byly rubriky jako Inzerce nebo

Kalendář akcí. Z jejich povahy plyne, že jsou v nich uveřejňovány spíše heslovité útvary, případně

texty, které obsahují pouze stručná vyjádření v holých větách. Přesto lze i zde nalézt velké

množství včelařských termínů – např. „Firma Břinek vyrábí: všechny typy úlů od 1350 Kč, bedny,

rojáky, plemenáče, oplodňáčky, ležany, přířezy, sluneční tavidla, sekce, množárny […]“[25] Jak je

z ukázky patrné, ačkoli uvedená věta obsahuje řadu odborných názvů z oblasti včelařství, nijak

nedokresluje jejich význam.

 

            Pokud se v celém excerpovaném materiálu výraz nacházel pouze v podobných kontextech a

nebyli jsme schopni doložit jeho užití v jiném vhodném příkladu, citace chybí. Přesto v ojedinělých

případech zařazujeme pro ilustraci i takové ukázky, které se sice nijak nevztahují k obsahu pojmu,

mohou ale dokreslit alespoň deklinační či konjugační vlastnosti termínu (za podstatné to považujeme

zvláště u slov, u nichž by mluvčí mohl být na pochybách, jak je skloňovat či časovat) – např. u

pojmu včelín: „Všechny plásty z plodiště dáme opatrně do bedny a vyneseme tři až čtyři metry od

včelínu mimo let včel.“[26]

 

Příklady ilustrující konkrétní užití pojmu chybí také u termínů, které jsme doplňovali z Malého

včelařského výkladového slovníčku nebo ze Slovníku cizojazyčných pojmů pro české včelaře. Jedná se

totiž o odborné názvy, které jsme zachytili pouze v těchto dílech a jež se jinde ve výchozím

materiálu nevyskytovaly.[27]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

            3 Dosavadní lexikografické zpracování včelařské terminologie

 

 

            Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, každý jednoslovný termín byl hledán ve

dvou výkladových slovnících českého jazyka. Pro tyto účely bylo využito 3. vydání Slovníku spisovné

češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007. Tento normativní výkladový slovník zahrnuje převážně

„všem známé jádro slov velmi běžných“ a zároveň zachycuje „základní odborný slovník, tj. všem známé

odborné názvy tvořící už součást běžné spisovné slovní zásoby“.[28]

 

            Excerpcí jednoho ročníku Včelařství a doplněním termínů z příslušných interpretačních a

překladových včelařských slovníků bylo získáno celkem 172 jednoslovných heslových slov. Z toho

pouze 21 zaznamenává SSČ ve stejném významu, v jakém jsou používána ve včelařství. Jedná se

především o takové výrazy, které jsou běžně rozšířené mezi českými mluvčími (např. matka, med,

nektar, včela). Ojediněle jsou obsažena i slova odbornější, užívaná pouze zájemci o chov včel

(např. propolis, trubec, česno, dělnice). Hojně jsme zaznamenali případy, kdy SSČ má výraz zachycen

jen ve významu obecném, nikoli terminologickém (ve včelařském termínu je v těchto případech

základní význam zachován, je však navíc nějak specifikován), např. podložka je v SSČ vyložena jako

,předmět podkládaný pod něco‘[29], ve včelařství je však tímto odborným názvem myšlena konkrétní

podložka kladená do úlu za účelem sběru měli (voskových víček), ze které se vyhodnocuje případné

onemocnění včelstva. Stejně tak termín dílo je ve včelařské mluvě všechno to, co včela v úlu

vystaví, nikoli jen jakákoli práce či výtvor, jak je uváděno v SSČ. Častý je výskyt takových slov,

která mají v SSČ zcela jiný význam, než v jakém jsou chápána chovateli včel. Příkladem mohou být

výrazy mezerník, mlhovka, pentle nebo termíny smyk a kuřák, jež ve včelařství pojmenovávají pomůcky

včelaře, ale zároveň mimo terminologickou oblast mohou označovat jiné skutečnosti (smyk) nebo osoby

(kuřák).

 

 

            Druhým používaným slovníkem byl Slovník spisovného jazyka českého, jenž zachycuje 71 z

celkem 172 vyexcerpovaných jednoslovných pojmů. Na rozdíl od SSČ jsou v něm zaznamenány i velmi

specifické včelařské termíny, které bývají označeny zkratkou včel. Jedná se o pojmenování různých

součástí a typů úlů leták, ležan, medník, plemenáč aj.; pomůcek včelaře medomet, roják atd.

 

            Vyskytují se i takové výrazy, které SSJČ uvádí v jejich terminologickém významu, nikoli

ale ve včelařském (měl, očko, pastování, loučka) nebo takové, jež jsou ve zmiňovaném slovníku

českého jazyka zaznamenány pouze v obecném významu, nevztahujícím se nijak k oblasti včelaření

(svita, napajedlo, nástavek aj.). Na tyto případy v našem slovníku pomocí příslušných poznámek

upozorňujeme (více v kapitole 4.1 Stavba hesla u jednoslovných termínů a 4.2 Stavba hesla u

víceslovných termínů).

 

 

            Z uvedeného srovnání dvou výkladových slovníků českého jazyka vyplývá, že SSJČ obsahuje

třikrát více včelařských termínů než SSČ. Pouze v jednom případě, a to

 

u hesla propolis se pojmenování nenachází v SSJČ, ale v SSČ ano. Běžnější je situace opačná ─ SSJČ

jednotlivé termíny uvádí, zatímco v SSČ jsou zachyceny v zcela jiném významu nebo nejsou

zaznamenány vůbec. Například pod heslem leták je v SSJČ uvedena i následující definice postihující

užití výrazu v rámci včelařské terminologie: ,prkénko před česnem, na něž včely přiletují a z něhož

vzlétají‘[30], navíc je přidána informace o ekvivalentním termínu (daný výraz se totiž vyskytuje

také pod pojmenováním patka). SSČ slovo leták uvádí pouze v jiném významu, a to jako

,příležitostnou tiskovinu, zprav. o jednom listu‘[31]. Další výraz kuřák se v SSČ objevuje jen jako

označení toho ,kdo (rád) kouří‘[32] (tzn. jde o činitelské jméno). V SSJČ však nalezneme i význam

,přístroj k vyvíjení kouře, užívaný při práci se včelstvem‘[33]. Jedná se o pojmenování včelařské

pomůcky, tj. název prostředku činnosti. Ačkoli je formální podoba výrazů v obou případech stejná,

zařazení k různým slovotvorným kategoriím se promítá do jejich deklinačních vlastností. Stejná

situace nastává také u termínů majících formálně podobu deminutiva (např. loučka, krmička, očko).

V SSČ i SSJČ je sice pod heslem základním najdeme (jako pravidelně tvořený derivát), není však

postižen jejich význam terminologický.

 

 

            Pojmenování, která se v SSČ ani v SSJČ vůbec nevyskytovala, jsou zpravidla vysoce

specializované termíny, užívané pouze včelaři a nerozšířené mezi laickou veřejností (např.

dělničina, košnice). Z hlediska sémantického jde často o názvy nemocí včel, léků na včelí

onemocnění či způsoby ošetření těchto onemocnění (např. aerosol, gabon, fumigace, nosema). Dle

kritéria tvoření slov se ve výkladových slovnících českého jazyka neobjevují pojmenování převzatá

z cizích jazyků (např. apidologie, apipunktura, monitoring) nebo složená slova utvořená včelaři

(např. bezmatečnost, velkovčelař, medobraní, medonosnost).

 

 

Co se týče speciálních včelařských terminologických publikacích, jak už jsme uvedli v kapitole

2.2.1 Postup práce se slovníky při excerpci jednoslovných termínů a 2.2.2 Postup práce se slovníky

při excerpci víceslovných termínů, pracovali jsme s těmito odbornými slovníky postupně. Nejprve

jsme doplnili celkem 59 definic

 

u jednoslovných a 13 definic u víceslovných termínů z Malého včelařského výkladového slovníčku a

Slovníku cizojazyčných pojmů pro české včelaře (dalších 13 výkladů jsme dodali ke specifikačním

souslovím, která jsou řazena k heslům jednoslovným). Tyto slovníky jsou však do našeho souboru

včelařských termínů zahrnuty v podstatě celé. Odborné názvy v nich uvedené jsme totiž pro náš

slovník využili jako doplňkový materiál, a to ačkoli jsme je při excerpci ročníku 62 časopisu

Včelařství nezjistili

 

(k tomu také srov. kapitolu 2.1 Zdroj a rozsah excerpovaného materiálu).

 

            Druhou použitou příručkou byl Včelársky náučný slovník, jehož definice jsme aplikovali

v 30 případech hesel jednoslovných i víceslovných.

 

            Nejméně jsme pracovali s Naučným slovníkem zemědělským, naopak nejvíce výkladů (více

jak polovinu) u námi shromážděných termínů musel stanovit

 

Ing. František Texl, protože se nám dané pojmy nepodařilo dohledat v žádném z používaných slovníků.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4 Slovník

 

 

4.1 Stavba hesla u jednoslovných termínů

 

 

Termíny jsou seřazeny abecedně, reprezentativním tvarem u substantiv je nominativ singuláru, u

sloves infinitiv. U podstatných jmen je dále připojena koncovka genitivu singuláru a rod (používáme

přitom zkratky m. pro maskulina, f. pro feminina, n. pro neutra). U sloves je určena mluvnická

kategorie vidu (pod zkratkou dok. – u sloves dokonavých a nedok. – u sloves nedokonavých). Kurzívou

jsou pro odlišení uvedeny ty termíny, které se vyskytovaly pouze v Malém včelařském výkladovém

slovníčku nebo Slovníku cizojazyčných pojmů pro české včelaře, nikoli jinde v excerpovaném

materiálu.

 

 

V několika případech nastala situace, že jsme u daného termínu zaregistrovali výskyt synonymního

odborného názvu. Pak je heslo rozpracováno pouze pro ten výraz, který byl v excerpovaném materiálu

četnější, a pojem mající stejný význam je uveden v závorce – např. kuřák (též dýmák). Druhý z pojmů

je do slovníku zařazen také, odkazuje se u něj ovšem na termín synonymní – např. dýmák – viz kuřák.

 

V případě, že jsou variantní znění odvozena od stejného základu, jsou zpracována pouze v rámci

jednoho hesla – např. roják (též rojáček), nosemóza (též nosematóza), popř. vytočení (též

vytáčení). Oba termíny v uvedených dvojicích jsou mezi včelaři rozšířeny a většinou neexistuje

pravidlo upravující jejich užití (pouze

 

u názvů nemoci včel nosemóza – nosematóza, je označení nosematóza klasifikováno jako výraz dříve

používaný)[34]. Do jednoho hesla jsou řazeny také ty odborné názvy, které jsou tvořeny ze stejného

základu, ale liší se svou slovnědruhovou platností. Jedná se o dvojice sloveso – od něj pravidelně

utvořené substantivum – např. krystalizovat – krystalizace, cukernatět – cukernatění. Celý pár

uvádíme tehdy, pokud se vyskytoval v materiálu, s nímž jsme pracovali.[35] V ostatních případech

zaznamenáváme buď jen verbum, nebo pouze slovesné substantivum podle toho, který z výrazů byl

obsažen v časopise Včelařství.

 

Dále je uvedena definice podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ) nebo podle

Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) (pokud daný termín obsahovaly) a následně je zařazen

výklad hesla podle jednoho ze čtyř možných slovníků obsahujících výrazy se včelařskou tematikou,

tj. podle:

 

1. Malého včelařského výkladového slovníčku nebo Slovníku cizojazyčných pojmů pro české včelaře

(vč),

 

2. Včelárského náučného slovníku (vns),

 

3. Naučného slovníku zemědělského (nsz).

 

Jestliže se výklad hesla nevyskytoval v žádném z těchto slovníků, byla jeho definice stanovena Ing.

Františkem Texlem (ft).

 

            Po definici významu termínu heslo obsahuje kurzívou psanou citaci z časopisu Včelařství

ilustrující užití termínu.[36]

 

V případě, že se daný jednoslovný termín v časopise Včelařství vyskytoval i jako sousloví, jsou

tyto varianty (tj. specifikace základního termínu) pro větší přehlednost uvedeny u výrazu

jednoslovného (a tedy nikoli samostatně jako termíny víceslovné). Jedná se o situace, kdy je termín

vyjádřený substantivem rozvíjen blíže určujícím adjektivem. Víceslovné varianty uvádíme na konci

hesla abecedně podle přídavného jména. Tato situace nastává např. u termínu med, kdy víceslovné

názvy (celkem 24) pojmenovávají speciální druhy medu podle toho, odkud pochází nektar sbíraný

včelami (akátový, řepkový, slunečnicový), nebo dle způsobu úpravy medu (pastovaný, filtrovaný,

sušený). U všech variant je doplňována definice sousloví, a to opět podle Malého včelařského

výkladového slovníčku či Slovníku cizojazyčných pojmů pro(vč), nebo je stanovena

Ing. Františkem Texlem (ft) – např. k heslu med připojujeme: akátový m. – jedno české včelaře druhový m.

z trnovníku akátu (ft); druhový m. – m.

 

z převážně jednoho zdroje nektaru či medovice (vč); filtrovaný m. – m. zbavený mechanických

příměsí, především pylu (ft); jedlový m. – medovicový m. tmavé barvy (ft); jednodruhový m. – m.

pocházející pouze z jednoho druhu rostliny (ft); jetelový m. – květový m. typický svým zbarvením a

chutí (ft) atd. Podobně postupujeme např. u hesla včelstvo – bezmatečné v. – v., které nemá matku

(vč); chovné v. – v. používané k výchově matek (vč); kmenové v. – v., které tvoří základní stav,

též produkční (ft) atd. Kurzívu pro odlišení používáme (stejně jako u jednoslovných termínů) tehdy,

pokud se dané sousloví objevovalo pouze v Malém včelařském výkladovém slovníčku nebo Slovníku

cizojazyčných pojmů pro české včelaře.

 

 

Pro názornost uvádíme schéma hesla a konkrétní příklad – heslo úl.

 

 

Schéma hesla:

 

termín,             – koncovka 2. p. č. j,               rod (m., f., n.);

 

(ekvivalentní

 

termín)             u sloves zachycena mluvnická kategorie vidu

 

                        výklad hesla ze Slovníku spisovné češtiny (SSČ), popřípadě ze Slovníku

spisovného jazyka českého (SSJČ)

 

definice hesla ze slovníků, které vyšly jako přílohy v časopise Včelařství v r. 2002 a 2006 (Malý

včelařský výkladový slovníček nebo Slovník cizojazyčných pojmů pro české včelaře) (vč), popřípadě

z Včelárského náučného slovníku (vns) či z Naučného slovníku zemědělského (nsz) nebo definice

stanovená Ing. Františkem Texlem (ft)

 

citace z časopisu Včelařství

 

víceslovné podoby hesla (pokud existují), které se vyskytují v časopise Včelařství – výklad hesla

z Malého včelařského výkladového slovníčku, Slovníku cizojazyčných pojmů pro české včelaře (vč)

nebo definice stanovená Ing. Františkem Texlem (ft)

 

víceslovné podoby hesla (pokud existují), které se vyskytují v Malém včelařském výkladovém

slovníčku nebo ve Slovníku cizojazyčných pojmů pro české včelaře – výklad hesla z Malého

včelařského výkladového slovníčku, Slovníku cizojazyčných pojmů pro české včelaře (vč) nebo

definice stanovená Ing. Františkem Texlem (ft)

 

 

            Příklad konkrétního hesla:

 

úl,                    -u,        m.

 

                        zařízení pro chov včel (SSČ, SSJČ)

 

příbytek včelstva, který chrání proti nepříznivému působení vnějšího prostředí, podle způsobu

obsluhy rozlišujeme stropováky, zadováky, univerzály, nástavkové úly apod. (vč)

 

Při každé práci v úlu sledujeme nejen stav včelstva, ale i jeho dílo.

 

nástavkový ú. – úl složený z nástavků (vč)

 

pozorovací ú. – většinou prosklený ú. sloužící k pozorování včelstva laickou veřejností (ft)

 

 

 

 4.2 Stavba hesla u víceslovných termínů

 

 

Víceslovné termíny řadíme abecedně, a to – pro zjednodušení – podle prvního výrazu sousloví (bez

ohledu na strukturu konkrétního víceslovného odborného názvu). Stavba hesla u terminologických

sousloví je totožná se strukturou hesla u termínů jednoslovných. Rozdíl je pouze v tom, že

nepřipojujeme informace morfologické, neboť u víceslovných odborných názvů je není možno uvést

srozumitelně a přehledně ve zkrácené formě (tj. jen s připojením příslušné koncovky za výraz).

 

Kurzívou jsou opět psány termíny, které se neobjevovaly v časopise Včelařství, ale byly na závěr

excerpce pro úplnost doplněny ze dvou výkladových včelařských slovníků: Malého včelařského

výkladového slovníčku a ze Slovníku cizojazyčných pojmů pro české včelaře.

 

Zabýváme-li se popisem formální podoby hesla u víceslovných termínů, je nutno dodat, že v případě

dvou termínů („včelí“ voda a  prodej medu „ze dvora“) se u sousloví objevují uvozovky. Jejich užití

naznačuje, že jde spíše o lidové názvy, hovorové výrazy (nikoli přísně vědecké termíny). Protože se

však jedná o pojmenování včelaři hojně užívaná, zařazujeme je také do našeho slovníku.

 

Rovněž u víceslovných pojmenování mohly nastat případy, že se dané sousloví objevovalo ve více

synonymních podobách. Vždy se jedná o situace, kdy je variantní až druhý výraz sousloví, proto jsou

obě možnosti zpracovány v rámci jednoho hesla, jsou od sebe oddělovány lomítkem – např. kočovný

vůz/přívěs, medonosné plodiny/rostliny, odvíčkovací vidlička/nůž.

 

 

Následuje výklad významu podle jednoho ze tří včelařských slovníků: Malého včelařského výkladového

slovníčku nebo Slovníku cizojazyčných pojmů pro české včelaře (vč) anebo podle  Včelárského

náučného slovníku (vns), případně byla definice doplněna Ing. Františkem Texlem (ft).

 

 

Na závěr tohoto oddílu připojujeme konkrétní příklad – heslo mateří kaše/kašička (schéma hesla není

nutno uvádět, jak jsme již zmínili, odpovídá do značné míry stavbě jednoslovného hesla):

 

 

mateří kaše/kašička

 

potrava, kterou dělnice krmí larvy vyvíjejících se matek i kladoucí matky (vč)

 

Mateří kašička je výměšek hltanových žláz dělnic mezi šestým až dvanáctým dnem života.

 

nativní m. k. – neupravená m. k. (ft)

 

lyofilizovaná m. k. – vysušená v ochranné atmosféře (ft)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.3 Slovník včelařských termínů

 

 

4.3.1 Termíny jednoslovné

 

 

aerosol,            -u,        m.

 

                        podání léku v rozptýleném stavu vdechováním (SSJČ)

 

            způsob podání kapalného léku v rozptýleném stavu za účelem zahubení vnějšího parazita

včely medonosné (ft)

 

Po posledním ošetření (fumigací nebo aerosolem) je zapotřebí počkat minimálně týden a pak je nutné

vyčistit podložky a na dno je vrátit.

 

apidologie,       -e,        f.

 

                        nauka o včelách (včelařství) (ft)

 

Ocenění se mu dostalo za dlouholetou organizátorskou, vědecko-pedagogickou a další činnost

v oblasti apidologie a apiterapie.

 

apipunktura,     -y,        f.

 

léčebná metoda využívající kontrolovanou aplikaci včelího jedu živými včelami (ft)

 

                        Dále se včelí jed podává způsobem zvaným apipunktura...

 

apiterapie,        -e,        f.

 

                        léčba včelími produkty (ft)

 

            Konference byla zahájena úvodní přednáškou Dr. Stefana Stangaciu z Rumunska, jež byla

součástí tematického okruhu Apiterapie.

 

bezmatečnost, -i,         f.

 

                        stav včelstva bez matky (vč)

 

bodavost,         -i,         f.

 

                        v SSJČ jen bodák, bodati, bodavý

 

                        zvýšená míra obranného pudu včely medonosné (ft)

 

Včelstva se vyrojila, objevila se bodavost, značené matky zmizely a problém byl na světě.

 

brtnictví,           -í,         n.

 

středověký způsob chovu včel v dutinách stromů, typický pro slovanské včelařství (vns)

 

                        Lidé přešli od brtnictví k cílevědomému chovu v úlech v blízkosti obydlí.

 

 

brtník,              -a,        m.

 

                        v SSČ jen jiný význam

 

nevolník, vybírající med lesních včel z brtí (SSJČ)

 

                        historický výraz pro včelaře (ft)

 

                        Desátek nadále platil jen pro lesní včelaře (brtníky).

 

brť,                  -i,         f.

 

                        dutý strom užitý jako úl lesních včel (SSJČ)

 

                        strom s dutinou osazenou včelstvem (vč)

 

cukernatět,       nedok.

 

(cukernatění)    stávat se cukernatým (SSČ, SSJČ)

 

                        nesprávný, zavádějící výraz pro krystalizaci medu (ft)

 

Krystalizace bývá často chybně označována za cukernatění.

 

česlo,               -a,        n.

 

                        přechod jícnu v žaludek (SSJČ)

 

svalnatý útvar hruškovitého tvaru v medném váčku včely, česlo znemožňuje špatný přechod potravy ze

žaludku do medného váčku (vns)

 

                        Česlo plní úlohu regulačního uzávěru mezi medným váčkem a žaludkem.

 

česno,              -a,        n.

 

                        vstupní otvor do úlu (SSČ, SSJČ)

 

                        otvor do  úlu  pro vstup včel, větrání apod. (vč)

 

Většina včelařů nyní zastává názor, že by česna měla být orientovaná na jihovýchod, případně na

jih.

 

čeření,              -í,         n.

 

                        v SSČ, SSJČ pouze čeřit: zbavovat (tekutinu) zákalu

 

                        metoda čistění vytočeného medu vzlínáním nečistot na hladinu (ft)

 

dělnice,            -e,        f.

 

                        neplodná samička sbírající nektar a pyl (SSČ, SSJČ)

 

                        samičí jedinec včely medonosné se zakrnělými pohlavními orgány (vč)

 

 Ve vrcholném období rozvoje včelstva je v úlu  až 60 tisíc dělnic, 300 až 600 trubců a pouze jedna

matka.

 

dělničina,        -y,        f.

 

                        plást vystavěný z dělničích buněk (vč)

 

dílo,                 -a,        n.

 

                        v SSČ jen obecnější význam: práce, výtvor

 

vše, co včela v úlu vystaví (SSJČ)

 

                        plásty s medem, pylem a plodem, které vystavěly včely (vns)

 

                        Včelí vosk. Slouží na výstavbu včelího díla.

 

                        včelí d. – plást vystavěný včelami (ft)

 

rozběrné d. – včelí d. v rámku; umožňuje člověku manipulaci s dílem, aniž by došlo k jeho zničení

(ft)

 

divočina,         -y,        f.

 

                        v SSČ, SSJČ jen jiný význam

 

                        plást volně vystavěný, bez mezistěny (ft)

 

dýmák, viz kuřák

 

formidol,          -u,        m.

 

                        léčivo proti varroáze (kyselina mravenčí napuštěná v buničině) (ft)

 

Musím podtrhnout, že jsem včelstva léčil po prvním vytočení formidolem a takřka žádný spad roztočů

jsem neměl.

 

fumigovat,        nedok.

 

(fumigace)        způsob aplikace léčiva proti varroáze (ft)

 

                        Fumigace ani aerosolová ošetření nemohly postihnout tyto parazity

vyskytující se v dané době na zavíčkovaném plodu.

 

gabon,             -u,        m.

 

                        léčivo proti varroáze (lék napuštěný v proužku dýhy) (ft)

 

                        V současné době máme dva druhy gabonů – Gabon PF 90 a Gabon PA 92.

 

genofond,         -u,        m.

 

je soubor všech genů, které jsou obsaženy v genotypu všech příslušníků určité populace (nsz)

 

                        Řešíme úkoly spojené se zušlechťováním genofondu.

 

homogenizace, -e,        f.

 

smíchání více druhů medů za účelem sjednocení vlastností výsledného produktu (ft)

 

Míchačka nebo pastovací zařízení (zařízení pro homogenizaci medu a jeho úpravu do pastovité

konzistence).

 

chumáč,           -e,        m.

 

                        v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: chuchvalec

 

hrozen koncentrovaných včel, který včelstvu umožňuje přezimování lepším zadržováním tepla (vč)

 

Nepříznivé teplotní poměry dob ledových donutily včely k různým způsobům hibernace, z nichž

nejdokonalejším se stal nám dobře známý zimní chumáč...

 

zimní ch. –  těsné seskupení včel v úlu umožňující včelám přezimování (ft)

 

instar,               -u,        m.

 

                        vývojové stadium larvy včely (ft)

 

Spory Paenibacillus larvae se dostanou s potravou do trávicího traktu larev prvních instarů

(otevřený plod), kde vyklíčí, pomnoží se...

 

klát,                 -u,        m.

 

                        špalkový úl (SSJČ)

 

                        odříznutá část dutého stromu sloužící k chovu včelstev (vč)

 

                        Prvními úly byly kláty.

 

klícka,              -y,        f.

 

v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: zamřížovaný prostor pro chov ptáků nebo zvěře

 

                        pomůcka k izolaci matky (vč)

 

Ometené plásty vrátíme do úlu, mezi plodové plásty zavěsíme klícku s novou matkou.

 

přidávací k. (Savvinova) – k. sloužící pro přidání matky do včelstva (ft)

 

školkovací k. – k. sloužící k vylíhnutí mladé matky v izolaci (ft)

 

trojhranná k. – typ přidávací k. (ft)

 

vyjídací k. – typ přidávací k. (ft)

 

zasílací k. – k. určená k transportu matky s doprovodem včel (ft)

 

kočování,         -í,         n.

 

                        v SSČ pouze kočovný: měnící sídliště

 

                        v SSJČ pouze kočovnictví, kočovník, kočovný

 

                        přemísťování včelstev s ohledem na nabídku nektaru a pylu (vč)

 

Hlavní změna spočívá v tom, že dotace se poskytuje na provádění kočování,     a to ve výši 50 Kč na

jedno přistavené kočovné včelstvo...

 

kojička,           viz krmička

 

 

košnice,           -e,        f.

 

                        starý typ většinou slaměného úlu, v němž včelstvo stavělo divočinu (vč)

 

krmička,         -y,        f.

 

(též                  v SSČ, SSJČ jen jiný význam

 

kojička)           mladá včela, jejímž úkolem je krmení plodu v úle (ft)

 

krmítko,          -a,        n.

 

                        v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: zařízení pro krmení

 

zařízení ke krmení včelstev v úlu cukernatým roztokem nebo medocukrovým těstem (vč)

 

krystalizovat,    nedok.

 

(krystalizace)    v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: měnit se v krystaly

 

přirozený způsob tuhnutí medu nárůstem krystalů cukrů (med je při pokojové teplotě přesyceným

roztokem cukrů) (vč)

 

                        Med je přesycený roztok cukrů, jenž časem krystalizuje.

 

kukla,              -y.        f.

 

                        v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: pokrývka hlavy zahalující i uši a krk

 

            ochranný prostředek včelaře, kterým si chrání hlavu proti bodnutí včelou (vns)

 

Jako výslužku pak dostali právě šest úlů, ale také medomet na stáčení medu a včelařskou kuklu.

 

včelařská k. – základní ochranná pomůcka včelaře (ft)

 

kuřák,              -u,        m.

 

(též dýmák)      v SSČ jen jiný význam

 

                        přístroj k vyvíjení kouře, užívaný při práci s včelstvem (SSJČ)

 

                        zařízení k vývoji kouře pro mírnění včel během práce (vč)

 

leták,               -u,        m.

 

(též                  v SSČ jen jiný význam

 

patka)                          prkénko před česnem, na něž včely přiletují a z něhož vzlétají;

patka (SSJČ)

 

                        úzké prkénko před česnem úlu, součást úlu (nsz)

 

létavka,            -y,        f.

 

                        včela dělnice (SSJČ)

 

                        včela dělnice, která  absolvovala první orientační prolet (nsz)

 

Létavky pracují mimo úl – sbírají medovici, nektar, pyl a propolis, donášejí vodu.

 

ležan,               -u,        m.

 

                        nízký široký úl (SSJČ)

 

jednořadový úl s medníkem vedle plodiště anebo za plodištěm v jedné řadě (vns)

 

                        Byl mimo jiné konstruktérem ležanu – úlu, který nesl jeho jméno.

 

loučka,             -y,        f.

 

                        v SSJČ jen jiný význam

 

                        nosná část rámku (ft)

 

Medné plásty jsou vkládány do kazet horní loučkou ke středu a koš se otáčí ve směru spodní loučky.

 

horní l. – součást rámku sloužící k jeho zavěšení v úlu (ft)

 

chovná l. – l. sloužící k chovu matek (ft)

 

spodní l. – součást rámku tvořící jeho spodní stranu (ft)

 

malovčelař,      -e,        m.

 

                        včelař obhospodařující menší počet včelstev (ft)

 

Nakonec narážíme na to, co stále tvrdíme, že profesionální včelaření u nás je jen hrou malovčelařů

na velké.

 

matečník,         -u,        m.

 

                        buňka pro mateřskou larvu (SSJČ)

 

                        buňka, v níž se vyvíjí včelí matka (vč)

 

                        Matka se líhne v tzv. matečnících.

 

nalarvený m. – mateří miska s přenesenou larvou (ft)

 

nouzový m. – m. vystavěný na včelím plodu při osiření včelstva (ft)

 

umělý m. – mateřská buňka z mezistěny sloužící k přidávání matek (ft)

 

otevřený m. – m. se včelí larvou před zavíčkováním (vč)

 

mateřák,         -u,        m.

 

                        včelstvo, kt. už vydalo roj, mateřské včelstvo (SSJČ)

 

vyrojené včelstvo; zbytek včelstva v úlu s mladou matkou, který opustil roj obvykle se starou

matkou (vč)

 

matka,             -y,        f.

 

                        včelí samička, královna (SSČ, SSJČ)

 

                        samičí jedinec včely medonosné (vč)

 

                        Rozchováváme  matky s vynikajícími vlastnostmi.

 

                        autochtonní m. – m. volně spářená v okolí stanoviště (ft)

 

                        inseminovaná m. – uměle oplodněná m. (ft)

 

                        neoplozená m. – mladá m. před spářením (ft)

 

                        oplozená m. – m. po spáření, již kladoucí (ft)

 

                        plemenná m. – m.určená k chovu (ft)

 

rojová m. – mladá m. vychovaná včelstvem za účelem rozdělení včelstva rojením (ft)

 

                        trubcokladná m. – matka kladoucí neoplozená vajíčka (vč)

 

(včelí) m. kmene Vigor – chovná linie m. (ft)

 

                        značkovaná m. – označená m. na hrudi barvou, popř. barvou a číslem

 

maturizátor,      -u,        m.

 

                        přístroj k zahuštění medu (ft)

 

Firma Gordian vystavovala také maturizátor (zahušťovač medu) s kovovými disky.

 

med,                -u,        m.

 

                        hustá sladká šťáva, produkt činnosti včel (SSČ, SSJČ)

 

nektar, medovice nebo jejich směs obohacená enzymy a zahuštěná včelami (vč)

 

                        Zvedla se i cena medu z 35 Kč na 45 Kč.

 

                        akátový m. – jednodruhový m. z trnovníku akátu (ft)

 

Český m. – norma ČSV pro medy českého původu dodávané v nejvyšší kvalitě (vč)

 

                        druhový m. – m. z převážně jednoho zdroje nektaru či medovice (vč)

 

                        filtrovaný m. – m. zbavený mechanických příměsí, především pylu (ft)

 

                        jedlový m. – medovicový m. tmavé barvy (ft)

 

                        jednodruhový m. – m. pocházející pouze z jednoho druhu rostliny (ft)

 

                        jetelový m. – květový m. typický svým zbarvením a chutí (ft)

 

květový (nektarový) m. – med s nízkou vodivostí a vysokým obsahem pylu (vč)

 

                        lipový m. – většinou smíšený m. z nektaru a medovice lípy (ft)

 

lisovaný m. – med získaný lisováním medných plástů (vč)

 

medovicový (lesní) m. – med získaný zpracováním medovice (vč)

 

pampeliškový m. – nektarový m. získaný z květu pampelišky (ft)

 

pastový (pastovaný) m. – med upravený řízenou krystalizací (mícháním tekutého produktu nebo

rozemletím zkrystalizovaného medu) (vč)

 

pekařský (průmyslový) m. – m. užívaný k dalšímu zpracování, nevhodný pro přímou spotřebu (ft)

 

                        plástečkový m. – med prodávaný v plástečkách (vč)

 

                        pohankový m. – květový m. z pohanky (ft)

 

                        řepkový m. – květový m. z řepky olejky (ft)

 

                        slunečnicový m. – květový m. ze slunečnice (ft)

 

smíšený m. – směs květového a medovicového m. (ft)

 

sušený (lyofilizovaný) m. – m. zbavený veškeré vody (ft)

 

vičencový m. – květový m., dnes již neznámý (ft)

 

vřesový m. – květový m. z vřesu (ft)

 

vykapaný m. – m. získaný přirozeným vykapáním z plástů (ft)

 

vytočený m. – m. získaný vytočením medných plástů v medometu (ft)

 

medárna,          -y,        f.

 

                        prostor k získávání medu (vč)

 

Další podmínka pro získávání kvalitního medu je čistota a hygiena v prostoru medárny.

 

medník,            -u,        m.

 

                        část úlu, do které včely ukládají med (SSJČ)

 

úlový prostor sloužící k ukládání medu, do něhož matka nemá přístup (je oddělen od plodiště mateří

mřížkou) (vč)

 

I když již na konci můžeme oddělit plodiště od medníku mřížkou, je lépe počkat až na první velkou

snůšku...

 

medobraní,       -í,         n.

 

odběr medu včelstvům (ometání medných plástů pomocí výkluzů nebo vyfukovačů) a jeho vytočení

v medometu (vč)

 

Vždy by mělo platit – po skončeném medobraní medomet řádně umýt a vysušit...

 

medomet,         -u,        m.

 

                        odstředivka, kterou se vytáčí (vymetá) med (SSJČ)

 

                        přístroj sloužící k získávání medu na principu odstředivé síly (vč)

 

                        Medomet je základní pomůckou každého včelaře.

 

                        3rámkový m. – typ m., název podle počtu rámků (ft)

 

                        4rámkový m. – typ m., název podle počtu rámků (ft)

 

                        radiální m. – typ m., rámky umístěné paprskovitě (ft)

 

tangenciální zvratný m. (polotangenciální zvratný) – typ m. (ft)

 

vícerámkový m. – m. na větší počet rámků (ft)

 

medonosnost,   -i,         f.

 

medný výnos, množství medu, které včely donesou do úlu během roku (vč)

 

                        Medonosnost včelstva souvisí s genetickou kvalitou matky.

 

medovarník,     -u,        m.

 

                        člověk, který se zabývá výrobou medoviny (ft)

 

Ta dala světu nejen dobré včelaře, ale také medovarníky, kteří dodnes vaří dobrou medovinu.

 

medovice,        -e,        f.

 

sladký povlak na listech, výměšek mšic a červců z nespotřebovaných rostlinných šťáv (SSJČ)

 

hustá sladká šťáva, kterou vylučuje rovnokřídlý hmyz, mšice, červci a mery cizopasící na větvích a

listech vícerých druhů listnatých a jehličnatých stromů (vns)

 

V roce 1761 však sám Linné poznal určitou nepřesnost v označení včely jako včely nosící med,

protože včela sbírá a nosí do úlu nektar či medovici, nikoli hotový med.

 

melecitózní m. – medovicový med, který rychle krystalizuje, většinou už v plástu (ft)

 

medovina,        -y,        f.

 

                        alkoholický nápoj z kvašeného medu (SSČ, SSJČ)

 

                        alkoholický nápoj získaný zkvašením medového roztoku (vč)

 

Med je však vlivem převáření částečně znehodnocen a může najít uplatnění pouze pro průmyslové

zpracování a při výrobě medoviny.

 

měl,                 -i,         f.

 

                        v SSJČ jiný význam

 

spad voskových víček rozmělněných včelami zimního chumáče na podložku na dně úlu (vč)

 

Z plošného vyšetření měli se zjistí, jak byly úspěšné zásahy proti roztočům Varroa destructor.

 

zimní m. – spad voskových víček, sloužící k diagnostice přítomnosti varroázy (ft)

 

mezerník,        -u,        m.

 

                        v SSČ jen jiný význam

 

dřevěný špalíček, hřebíček nebo plíšek, kterým jsou od sebe oddáleny rámky v úlu (SSJČ)

 

útvar na rámku vymezující mezeru mezi plásty – meziplástovou uličku (vč)

 

mezistěna,        -y,        f.

 

                        voskový list se základy buněk vtlačenými po obou stranách (SSJČ)

 

deska z včelího vosku s vytlačenými základy buněk sloužící včelám ke stavbě včelího díla

z dělničích buněk (vč)

 

Někteří včelaři doporučují rozšiřovat včelstva o celé nástavky vyplněné mezistěnami.

 

lité m. – označení m. dle způsobu výroby (ft)

 

válcované m. – označení m. dle způsobu výroby (ft)

 

mladuška,        -y,        f.

 

                        mladá včela krmící larvy; kojička (SSJČ)

 

mladé včely, které vykonávají práci v úlu a nezúčastňují se při přinášení pylu, vody a nektaru

z mimoúlového prostoru (vns)

 

Mladušky vykonávají veškerou práci v úlu – krmí plod, pečují o matku, stavějí dílo, provádějí

údržbu úlu, brání úl...

 

mlhovka,         -y,        f.

 

                        v SSČ jen jiný význam

 

            stříkačka k rozprašování vody nebo jiné tekutiny pro uklidnění včel nebo k dosažení

stejné vůně u včel (SSJČ)

 

zařízení k postřiku (mlžení) usazeného roje pro usnadnění sběru, používané také k mírnění včelstev

při práci místo kouře (vč)

 

množárna,        -y,        f.

 

                        v SSJČ jen jiný význam

 

                        pomůcka pro odchov včelích matek (ft)

 

monitoring,       -u,        m.

 

                        činnost zaměřená na sledování přítomnosti varroázy ve včelstvu (ft)

 

Proto musíme v létě využívat monitoring denního spadu samiček roztoče Varroa destructor.

 

monitorovat,     nedok.

 

v SSČ jen obecnější význam: soustavně něco sledovat, pozorovat, kontrolovat

 

snaha včelaře sledovat, kontrolovat včelstva a tím předejít možným nemocem (vč)

 

                        Ten, kdo monitoruje, dělá hodně pro své včely i včelí produkty.

 

náběh,              -u,        m.

 

                        včelařská pomůcka sloužící k usazení včelstva do úlu (ft)

 

napajedlo,        -a,        n.

 

v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: místo nebo zařízení pro společné napájení (dobytka, lesní zvěře

ap.)

 

                        zařízení na podávání vody včelám (vns)

 

Takové napajedlo má tu výhodu, že voda není znečišťována výkaly včel a nedochází tak k šíření

nosemózy.

 

nástavek,         -u,        m.

 

v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: část, kterou se něco prodlužuje, rozšiřuje, nastavuje

 

zaměnitelný úlový truhlík bez dna pro zavěšení rámků, v nástavkovém úlu jsou nástavky doplněny

dnem, víkem a případně stříškou (vč)

 

Včelstva zimují zásadně v pěti nástavcích, oddělky ve třech.

 

medníkový n. – součást úlu, určený k umístění medných rámků (ft)

 

nektar,             -u,        m.

 

                        sladká šťáva v květech (SSČ, SSJČ)

 

                        surovina na výrobu medu sbíraná včelami (vns)

 

Včelaři už vydali svědectví o tom, že včely nosí z klokočí hojně nejen nektar, ale i pyl.

 

nektarodárnost,          -i,         f.

 

                        množství nektaru v mg vytvářené v květu během 24 hodin (vč)

 

nosema,           -y,        f.

 

cizopasník, buňky včel napadá hmyzomorka včelí (N. apis), vyvolává u včel úplavici (nosematózu),

žije ve stěnách trávící trubice a Malpighiových trubiček (nsz)

 

Trvanlivé spory nosemy čekají na svoji příležitost a když je spolkne včela, vyklíčí v jejím

žaludku.

 

nosemóza,        -y,        f.

 

(též                  nemoc včel způsobená prvokem Nosema apis (vč)

 

nosematóza)     Na jaře dochází k rozvoji nosemózy a většina zimních včel může tímto onemocněním

trpět.

 

očko,               -a,        n.

 

                        v SSČ, SSJČ jen jiný význam

 

                        otvor do nástavku, jenž má význam přídavného česna (vč)

 

Na některých včelnicích stále můžeme vidět staré úly, jejichž stěny jsou patnáct i více centimetrů

tlusté, kde česno je zúžené na minimum a v nástavcích není ani památky po očku.

 

 oddělek,         -u,        m.

 

umělý roj vzniklý ze staršího včelstva oddělením několika plástů s včelami (SSJČ)

 

nové včelstvo, jehož základem je vždy několik plodových plástů obsednutých včelami odebraných ze

silných včelstev (vč)

 

Při produkci a prodeji oddělků vyvstává otázka, v čem a jak je přepravovat.

 

odklad,            -u,        m.

 

v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: odložení, odkládání (na pozdější dobu)

 

                        časová prodleva mezi odebráním staré matky a přidáním matky nové (ft)

 

Odkladem rozumíme dobu mezi odebráním měněné matky a přidáním matky nové.

 

odvčelení,        -í,         n.

 

                        odstranění včel z plástů (ft)

 

                        Mezi našimi včelaři je nejrozšířenější metodou odvčelení ruční ometání.

 

odvíčkovač,     -e,        m.

 

přístroj na porušování voskových víček zavíčkovaných buněk medných plástů (vns)

 

Miroslav Kopp z Olomouce vystavoval kromě dalších zajímavých exponátů také odvíčkovač.

 

rotační o. – druh o. (ft)

 

odvíčkovat,      dok.

 

(odvíčkování) seříznout víčka medných buněk (SSJČ)

 

odstraňování víček ze zavíčkovaných plástových buněk naplněných zralým medem (vns)

 

...musí každý včelař udělat práci nejzdlouhavější a při větším počtu včelstev i fyzicky náročnou –

a tou je odvíčkování medných plástů (zbavení víček voskového povlaku).

 

oplodňáček,     -u,        m.

 

                        rámečkový chovný úlek (SSJČ)

 

                        úlek osazený malým smetencem sloužící k oplození matky (vč)

 

            Obdobně toto platí i pro vyjmenované součásti úlů, plemenáč, oplodňáček a rojáček.

 

opylovatel,       -e,        m.

 

                        v SSJČ pouze opylovač: činitel způsobující opylení

 

                        činitel přenášející pyl z květu na květ (ft)

 

Na rozdíl od včel a jiných opylovatelů vylétají i při nízkých teplotách blízkých nule, za deště,

šera, silného větru.

 

opylovat,          nedok.

 

(opylování)       oplodit pylem (SSČ, SSJČ)

 

je biologický pochod, při němž je přenesen pyl na pestík u krytosemenných rostlin nebo na vajíčko u

rostlin nahosemenných (nsz)

 

                        Požadují zároveň vytvoření ochranných zón na podporu opylování.

 

osiřelec,           -e,        m.

 

                        včelstvo po ztrátě matky, osiřelé včelstvo (SSJČ)

 

                        bezmatečné včelstvo (vns)

 

Osiřelec při posilování o plod a mladé včely může vytvořit dobrý základ pro desítky či stovky

nových matek...

 

partenogeneze, viz samobřeznost

 

pastovat,          nedok.

 

(pastování)       v SSČ, SSJČ jen jiný význam

 

                        řízená krystalizace medu (ft)

 

Na pastování medu existuje spousta pracovních nástrojů (či spíše „udělátek“) – od silných vrtaček

s nasazeným míchadlem, přes různé hnětače a šlehače...

 

patka,              viz leták

 

pentle,              -e,        f.

 

                        v SSČ, SSJČ jen jiný význam

 

                        podoba včelího vosku v průběhu zpracování – bělení (ft)

 

Bez použití chemikálií je postup bělení takový, že se vosk vytvaruje do tenkých proužků (tzv.

pentlí) a bělí se na slunci účinkem UV-záření a současně se chladí vodou.

 

plást,                -u,        m.

 

                        dvě spojené vrstvy voskových buněk (v úlu) (SSČ, SSJČ)

 

zaplněné včelí dílo pylem (pylový plást), medem (medný plást), vývojovými stádii včel (plodový

plást) (vč)

 

Do uliček mezi plásty potom vháníme tlak vzduchu, který včely z medného plástu doslova omete.

 

medný p. – p., jehož buňky jsou zaplněny medem (ft)

 

panenský p. – p., v němž nebyl plod (vč)

 

plodový p. – p. s vyvíjejícími se stadii včel (vč)

 

pylový p. – p., kde je většina buněk naplněná pylem (ft)

 

trubčí p. – p. s trubčími buňkami (ft)

 

plemenáč,        -e,        m.

 

menší úl osazený plodovými plásty s vybíhajícím plodem, neoplozenou matkou nebo matečníkem (SSJČ)

 

                        malý úl pro oddělek sloužící pro oplozování matky (vč)

 

Při osazování oddělků do úlů nebo plemenáčů přidáme z každé strany plodových plástů plásty se

zásobami a pylem.

 

plemenivo,       -a,        n.

 

                        nejmladší včelí larvy vybrané pro chov matek (ft)

 

Chceme-li chovat kvalitní včelí matky, musíme mít plemenivo, které nejméně z 50  procent dává

záruku existence vlastností zděděných po výtečné matce.

 

plodiště,           -ě,        n.

 

                        oddíl úlu k plodování (SSJČ)

 

                        část úlu přístupná matce ke kladení vajíček (vč)

 

Při tomto způsobu musí být nástavek umístěn pod plodiště (tedy mezi česno a plodiště).

 

plodovat,         nedok.

 

(plodování)      (o matce) osazovat buňky plástu vajíčky (SSJČ)

 

kladení vajíček, výživa a ošetřování plodu ve včelstvu (vč)

 

                        Při plodování dochází ke zvyšování vlhkosti v úlovém prostoru.

 

podložka,         -y,        f.

 

                        v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: předmět podkládaný pod něco

 

jednoduchá nebo pro sběr letní měli dvojitá podložka sloužící k zjišťování stupně napadení včelstev

varroázou (vč)

 

                        Podložky pak musejí být v úlu minimálně měsíc.

 

podmet,           -u,        m.

 

                        vymetení mrtvých včel a nečistoty ze dna úlu (SSJČ)

 

                        část úlového prostoru v plodišti pod rámky (vns)

 

Na co nesmí včelař v lednu zapomenout: čtrnáct dní po provedení posledního ošetření proti varroáze

vyčistit podložky a vložit je zpět do podmetu.

 

podřez,            -u,        m.

 

                        odřezávání medového plástu od stěn nerozbíratelného úlu (SSJČ)

 

                        starší metoda chovu matek (ft)

 

Přelarvovací lžička se rovněž nepoužívá u starších metod – tzv. podřezu, nebo při využití proužků

vzniklých rozřezáním zakladených plástů.

 

poroj,              -e,        m.

 

                        další roj včelstva po prvoroji (SSJČ)

 

druhotný roj, který vylétá ze včelstva s mladou neoplozenou matkou po odletu prvoroje (ft)

 

prolet,              -u,        m.

 

výlet, při kterém se včely po zimě zbavují výkalů, pročišťovací výlet (SSJČ)

 

                        hromadný výlet včel z úlů, důležitý mezník pro zimující včelstvo (vns)

 

Při mírné zimě dochází k časným proletům a nemusíme mít starosti s tím, kdy včelstva ze sklepa

vyvezeme...

 

propolis,          -u,        m

 

                        tmel, jímž včely lepí skuliny v úlu (SSČ)

 

včelami přepracované rostlinné pryskyřice z pupenů dřevin sloužící k tmelení mezer v úlu a současně

potlačující bakteriální a houbové infekce (též známo pod dnes již neužívanými názvy – včelí tmel,

dluž, smoluňka) (vč)

 

Propolis je tmavá, balzámovitá, lepkavá látka, příjemné aromatické vůně a hořké chuti.

 

prvoroj,           -e,        m.

 

přirozený způsob rozmnožování včelstva, při kt. úl opustí zhruba polovina včel s původní matkou

(ft)

 

průlez,              -u,        m.

 

                        v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: otvor, jímž se prolézá

 

                        zúžené místo v úlu sloužící k průchodu včel (ft)

 

přelarvit/přelarvovat,                dok./nedok.

 

(přelarvení)      přenášení plemeniva z dělniččích buněk plemenného včelstva do připravených

umělých misek mateřských buněk pomocí přelarvovací lžičky (vns)

 

Přelarvení do umělých matečníků má bezesporu své mnohé výhody, překážkou však může být zrak.

 

přířez,              -u,        m.

 

v SSJČ jen obecnější význam: nařezané díly, z kterých se zhotovují předměty

 

                        dřevěné latě, z nichž se zhotovuje rámek (ft)

 

Seznam oceňovaného majetku byl dále rozšířen o přířezy a rozpěrák.

 

rámkový p. – polotovar ke zhotovení rámku (ft)

 

příškvar,          -u,        m.

 

                        v SSJČ jen jiný význam

 

                        zbytek larvy napadené morem včelího plodu (vč)

 

Konečným stadiem rozpadu larvy je příškvar, který pevně lpí na spodní stěně buňky.

 

pyl,                  -u,        m.

 

jemný prášek v prašníku rostliny obsahující samčí pohlavní buňky (SSČ, SSJČ)

 

samčí výtrusy semenných rostlin zprostředkující rozmnožování rostlin (opylení a oplození) a výživu

včelstev (vč)

 

Hmyz přenáší pyl na hlavě či na zádech na květ v samičím stadiu.

 

rouskovaný p. – surový p., který včela přináší do úlu (ft)

 

plástový p. – p. v plástech či z plástů (vč)

 

pylodárnost,    -i,         f.

 

                        v SSJČ pouze pylodárný: dávající, poskytující pyl

 

množství pylu a jeho přitažlivost pro včelstva u jednotlivých druhů rostlin (vč)

 

pylochyt,         -u,        m.

 

                        zařízení k odběru pylových rousek (vč)

 

rámek,             -u,        m.

 

                        vyjímatelné zařízení, které ohraničuje plást (SSJČ)

 

konstrukce uzavírající plást a umožňující manipulaci s ním = základ  rozběrného díla (vč)

 

Hoffmannův r. – typ r. (ft)

 

Jenterův r. – typ izolátoru, ve kterém matka klade do připravených umělých jaterníkových misek,

používaných dále k chovu matek (ft)

 

                        medníkový r. – r. určený k vložení do medníku (ft)

 

                        plodový r. – r. obsahující převážně plod všeho stáří (ft)

 

                        stavební r. – rámek s nalepeným proužkem mezistěny (vč)

 

                        trubčí r. – souš s trubčími buňkami (ft)

 

refraktometr,    -u,        m.

 

v SSJČ jen obecnější význam: přístroj využívající refrakce k měření indexu lomu

 

                        přístroj používaný k měření obsahu vody v medu (ft)

 

                        K jeho vyhodnocení slouží šikovná pomůcka – refraktometr.

 

repelent,           -u,        m.

 

                        látky odpuzující včely (vns)

 

Repelenty. Jde o látky, které dokáží svým pachem včely doslova vyhnat z medníku.

 

roj,                  -e,        m.

 

                        v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: velké společenstvo hmyzu

 

část včel, která opustila úl, obvykle se starou matkou a hledá vhodnou dutinu k usazení (vč)

 

Květen je měsícem prvních rojů.

 

hladový r. – vylétá z některých včelstev v době velkého nedostatku potravy (vč)

 

roják,               -u,        m.

 

(též                  bednička upravená k pochytání vylétlého včelího roje (SSJČ)

 

rojáček)           bednička pro sběr rojů a tvorbu smetenců (vč)

 

                        Jinou možností je ometat včely pomocí smyku do rojáčku a ty potom jako roj

vysypat na náběh úlu.

 

rojení,              -í,         n.

 

                        přirozené rozmnožování včelstev (vč)

 

Ten ve svém článku uvádí, že včely při rojení letí vždy směrem ke slunci, tedy podle něj na jih.

 

rojochyt,         -u,        m.

 

                        zařízení, jímž se chytí roj u česna, jakmile vylétá z úlu (SSJČ)

 

plátěný vak s poklopem upevněný na tyči pro snímání rojů na obtížně přístupných místech (vč)

 

rousek,            -u,        m.

 

                        pyl, kt. včely ukládají v prohlubni na třetím páru nožiček (SSJČ)

 

                        shluk pylových zrn na třetím páru končetin včel (ft)

 

Včely donášejí pyl do úlu v tzv. rouskách na posledním páru nohou...

 

rozpěrák,         -u,        m.

 

                        v SSJČ jen jiný význam

 

                        nástroj dlátovitého tvaru k oddělování stmelených částí úlu (vč)

 

Ostatní pomůcky – například kovové rozpěráky, nože atp. – je možné efektivně zbavit možných

choroboplodných zárodků důkladným omytím v horké vodě s detergentem.

 

sádka,              viz startér

 

samobřeznost,  -i,         f.

 

(též

 

partenogeneze) v SSJČ pod heslem partenogeneze: vývoj buňky vaječné v nové

 

individuum bez oplození pohlavní buňkou samčí

 

                        neboli partenogeneze je vývoj zárodku z neoplozené samičí gamety (nsz)

 

                        A tím vlastně dokázal, že on byl objevitelem samobřeznosti u včel.

 

sekce,              -e,        f.

 

                        chovný úlek o jednom plástečku (SSJČ)

 

malý jednorámkový oplodňáček s prosklenými stěnami pro rychlou kontrolu kladení matky (vč)

 

síření,               -í,         n.

 

v SSČ pouze sířit: upravovat, dezinfikovat kysličníkem siřičitým (nebo sírou)

 

                        dezinfikování, ničení bakterií kysličníkem siřičitým nebo sírou (SSJČ)

 

                        ochrana resp. dezinfekce zásobných plástů pomocí sirných knotů (vns)

 

                        Nejčastěji používaným prostředkem však zůstává síření.

 

sladina, -y,        f.

 

všechny sladké roztoky (nektar, medovice apod.), které včely v úle zpracovávají (SSJČ)

 

hovorové, v minulosti běžně používané pojmenování 1. cukrového roztoku, 2. přirozeného nektaru

rostlinného anebo živočišného původu (vns)

 

                        Přínosy pylu a sladiny způsobují rychlý růst včelstev...

 

smetenec,         -e,        m.

 

                        umělý roj ze včel smetených z plástů (SSJČ)

 

                        umělý roj z včel smetených obvykle z plástů většího počtu včelstev (vč)

 

Druhé včelstvo je smetenec (o hmotnosti asi 2 kg) usazený 10. července s mladou inseminovanou

matkou.

 

smyk,              -u,        m.

 

                        v SSČ, SSJČ jen jiný význam

 

                        trychtýř na usměrnění včel smetávaných nebo setřásaných do podstavené

              nádoby (vč)

 

snůška, -y,        f.

 

v SSČ jen obecnější význam: snesení, snášení, snáška

 

výskyt, množství potravy v urč. období; výnos medu za urč. období (SSJČ)

 

                        intenzivní přínos nektaru, pylu (vč)

 

                        Pokud není žádná snůška, je dobré včelstvo trochu přikrmit.

 

                        medovicová s. – druh s. dle původu (ft)

 

                        melecitózní s. – specifický druh medovicové s. (ft)

 

                        pylová s. – přínos pylu do včelstva (ft)

 

sosák,              -u,        m.

 

                        ústrojí někt. hmyzu k nasávání tekuté potravy (SSČ, SSJČ)

 

                        prodloužené ústní ústrojí některých skupin hmyzu, které slouží sání (nsz)

 

Sosák je sacím orgánem, kterým může včela přijímat med, nektar, spadky (medovici), jinou potravu a

vodu.

 

souš,                -e,        f.

 

                        v SSČ jen jiný význam

 

prázdný včelí plást (SSJČ)

 

                        prázdné včelí dílo = prázdný plást (vč)

 

Pro mě to znamená neodkladně přidat šestý nástavek se třemi mezistěnami a šesti soušemi.

 

krycí s. – s. umístěná u stěny úlu (ft)

 

trubčí s. – s. s trubčími buňkami (ft)

 

stanoviště,        -ě,        n.

 

v SSČ jen obecnější význam: vymezené místo, na kt. někdo nebo něco stojí nebo koná něj. činnost

 

místo, kde jsou umístěny úly se včelstvy (SSJČ)

 

lokalita, na níž jsou umístěna včelstva, zajišťující podmínky pro jejich rozvoj, přínos nektaru a

pylu (vč)

 

Dalším faktorem, který se významně podílí na rozvoji včelstev, je výběr stanoviště.

 

kočovné s. – přechodné s. včelstev (ft)

 

startér,             -u,        m.

 

(též sádka)       v SSČ, SSJČ jen jiný význam

 

uzavřený úlek nebo jiná vhodná nádoba osazená po 1–2 dny osiřelým oddělkem včel a přelarvenou sérií

k jejímu přijetí (vč)

 

                        Pocit osiřelosti můžeme vyvolat vytvořením tzv. startéru (chovu v sádce).

 

stojan,              -u,        m.

 

v SSČ jen jiný význam

 

úl s medníkem nad plodištěm (SSJČ)

 

                        starý typ úlu přístupný jen zezadu (tzv. zadovák) (vč)

 

Úly tehdy byly špalky, později přejmenované na kláty. Byly dvojího typu – ležany či stojany.

 

strdí,                -í,         n.

 

                        kniž. a zast. med (SSČ, SSJČ)

 

                        archaický výraz pro včelí plást, především s medem (ft)

 

Není třeba dalšího komentáře k pochopení toho, jak byl na počátku 15. století použit motiv strdí

(medového plástu, medu, sladkosti).

 

stropovák,       -u,        m.

 

                        starší typ úlu, přístupný pouze shora (ft)

 

 svita,              -y,        f.

 

                        v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: družina, průvod, doprovod

 

                        družina doprovázející matku (asi 12 včel) (vč)

 

školka,             -y,        f.

 

                        v SSJČ jen jiný význam

 

                        rámek, v kt. se školkovací klícky vkládají do úlu (ft)

 

školkovat,        nedok.

 

                                   v SSJČ jen jiný význam

 

překládání zralých mateřských buněk z chovného rámku do školky anebo školkovacích klícek (vns)

 

Zralé matečníky můžeme použít v tomto stadiu bez nutnosti je školkovat k tvorbě oddělků...

 

trubčice,           -e,        f.

 

                        včela dělnice kladoucí vajíčka, ze kterých se líhnou jen trubci (SSJČ)

 

                        dělnice kladoucí vajíčka, ze kterých se líhnou trubci (vč)

 

Osiří-li včelstvo a nemá-li již možnost si odchovat novou matku, vyvine se mnoho dělnic v kladoucí

samičky – trubčice, které kladou jen neoplozená vajíčka a z nich se vyvíjí trubci.

 

trubčina,           -y,        f.

 

                        včelí dílo složené z trubčích buněk; trubčí dílo (SSJČ)

 

                        včelí dílo s trubčími buňkami (vč)

 

Dělnice se líhnou v běžných buňkách a trubci v buňkách o něco větších (v tzv. trubčině).

 

trubec,             -e,        m.

 

                        včelí sameček (SSČ, SSJČ)

 

                        samčí jedinec včely medonosné (vč)

 

                        Jedinou úlohou trubců je oplodnit matku.

 

                        říjný t. – t. zralý ke spáření (ft)

 

tumidóza,        -y,        f.

 

                        kalamitní rozšíření brouka Aethina tumida (vč)

 

úl,                    -u,        m.

 

                        zařízení pro chov včel (SSČ, SSJČ)

 

příbytek včelstva, který chrání proti nepříznivému působení vnějšího prostředí, podle způsobu

obsluhy rozlišujeme stropováky, zadováky, univerzály, nástavkové úly apod. (vč)

 

Při každé práci v úlu sledujeme nejen stav včelstva, ale i jeho dílo.

 

nástavkový úl složený z nástavků ú. – (vč)

 

pozorovací ú. – většinou prosklený ú. sloužící k pozorování včelstva laickou veřejností (ft)

 

univerzál,          - u,       m.

 

starší typ úlu s neoddělitelným dnem a s plodištěm přístupným zezadu i shora (ft)

 

uteplivka,         -y,        f.

 

vložka z uteplovacího materiálu, kterou se vyplní určitý prostor v úlu (vns)

 

                        Mřížky, uteplivky a krmítka jsou součásti úlů započítané v ceně úlu.

 

Varidol,           -u,        m.

 

                        léčivo proti varroáze (ft)

 

Každý z nás určitě zná syntetické přípravky na tlumení varroázy Varidol, Gabon PF 90 nebo PA 92.

 

varroadno,       -a,        n.

 

upravené dno úlu umožňující sledování spad roztočů Varroa destructor (ft)

 

Stačí pravidelně sledovat přirozený spad roztočů na upravené podložce v podmetu nebo ve speciálně

upraveném dnu (varroadno)...

 

varroáza,          -y,        f.

 

závažné plošně rozšířené onemocnění včelstev velkým druhem asijského roztoče Varroa destructor (vč)

 

vařák,              -u,        m.

 

v SSJČ jen obecnější význam: zařízení, nádoba pro ohřívání, vaření nebo vypařování, užívané

v průmyslu

 

dvojitá pocínovaná nádoba používaná při získávání vosku pomocí horké vody (vns)

 

...je výhodné k vytavení vosku používat sluneční tavidlo (to je možné pouze v letních měsících),

resp. vařáky, do nichž se vkládají celé plásty i s rámky.

 

včela,               -y,        f.

 

                        společ. hmyz chovaný pro med (SSČ, SSJČ)

 

            Apis, patří do rodiny blanokřídlého hmyzu, žije ve velkých společenstvech, která se

skládají z jedné matky, několika stovek samečků – trubců a několika tisíců neoplozených samiček –

dělnic (vns)

 

Včela bývá symbolem píle, pracovitosti, čistoty, symbolem egyptských faraónů.

 

alpská v. – druh kraňské včely (ft)

 

bezžihadlá (tropická) v. – v. žijící v jižní Africe (ft)

 

divoká v. – v. žijící volně v přírodě (ft)

 

indická v. –  druh v. (ft)

 

karpatská v. – druh v. medonosné (ft)

 

květná v. – druh v. (ft)

 

kraňská v. (kraňka) – druh v. medonosné (ft)

 

medonosná v. – druh v. (ft)

 

samotářská v. – druh v. (ft)

 

zlatá v. – druh v. (ft)

 

včelař,              -e,        m.

 

                        kdo (odborně) chová včely (SSČ, SSJČ)

 

chovatel včel, je povinen se řídit při ošetřování včelstev veterinárními pokyny (vč)

 

                        Pokračoval jako profesionální včelař až do své smrti v roce 1920.

 

                        kočovný v. – v., který převáží včelstva za snůškou (ft)

 

komerční v. – v., který provozuje včelařskou činnost pro ekonomický efekt (ft)

 

profesionální v. – v. s větším počtem včelstev provozující včelařství na profesionální úrovni (ft)

 

včelařství,         -í,         n.

 

                        (odborný) chov včel (SSČ, SSJČ)

 

v širším slova smyslu chov včel vůbec, v užším významu slova podnik, který chová včely za účelem

získávání včelích produktů a na opylovaní ovocných stromů, semenářských dílců a ostatních

zemědělských kultur pěstovaných na semeno (vns)

 

 O medu, včelách a včelařství  hovořil tajemník svazu Miloslav Peroutka v pořadu České televize Barvy

života.

 

komerční v. – včelařský provoz s více než 150 včelstvy zaměřený na obchod (vč)

 

včelín,             -a, -u,    m.

 

                        stavba, v kt. jsou umístěny úly (SSČ, SSJČ)

 

                        stavba pevně spojená základy se zemí sloužící k chovu včel (vč)

 

Všechny plásty z plodiště dáme opatrně do bedny a vyneseme tři až čtyři metry od včelínu mimo let

včel.

 

včelmistr,          -a,        m.

 

                        vedoucí včelař; přední včelař (SSJČ)

 

                        vyškolený odborník pro chov včel a vedení včelařské farmy (vns)

 

Po dokončení studií převzal jako včelmistr chovnou včelařskou stanici v Bakově...

 

včelnice,           -e,        f.

 

                        skupina volně rozestavených úlů nebo včelníků (SSJČ)

 

                        pozemek s úly rozestavěnými volně nebo ve skupinách (vč)

 

Ze zkušenosti vím, že tato nezbytná pomůcka na našich včelnicích a ve včelínech chybí.

 

včelník,            -u,        m.

 

                        přenosná budka pro několik úlů (SSJČ)

 

                        stavba chránící několik úlů (obvykle tři) společnou stříškou (vč)

 

včelomorka,    -y,        f.

 

                        moucha cizopasnící na včelách (SSJČ)

 

bezkřídlá drobná moucha velikosti roztoče Varroa destructor, příživník (komensál) včel a zejména

včelí matky (vč)

 

včelstvo,          -a,        n.

 

                        včelí společenstvo v jednom úlu (SSČ, SSJČ)

 

biologická jednotka tvořená včelami (matkou, dělnicemi, trubci) a včelím dílem se zásobami a plodem

(plásty) (vč)

 

Včelstvo tvoří jednu velkou rodinu. V jejím čele stojí matka.

 

bezmatečné v. – v., které nemá matku (vč)

 

chovné v. – v. používané k výchově matek (vč)

 

kmenové v. – v., které tvoří základní stav, též produkční (ft)

 

kočovné v. – v. určené k přísunu za snůškou (ft)

 

osiřelé v. – včelstvo, které ztratilo matku (vč)

 

plemenné v. – včelstvo skýtající plemenný materiál (nejmladší larvičky) pro chov matek (vč)

 

zazimované v. – v. připravené k přezimování (ft)

 

velkovčelař,     -e,        m.

 

                        včelař obhospodařující větší počet včelstev (ft)

 

Valná hromada zároveň vyzvala české velkovčelaře ke vstupu do odbytového družstva.

 

víčko,              -a,        n.

 

                        voskové víčko včelí buňky (SSJČ)

 

voskový uzávěr buňky, ve které je zralý med anebo plod měnící se na kuklu (vns)

 

                        Odvíčkovací zařízení (stroj na odstranění voskových víček z medných

plástů).

 

voskové v. – voskový uzávěr včelí buňky se zralým medem nebo s plodem (ft)

 

víko,                -a         n.

 

v SSČ, SSJČ jen obecnější význam: horní část, zařízení k přikrývání, uzavírání

 

                        kryt úlu uteplující jeho strop a umožňující krmení včelstev (vč)

 

vosk,               -u,        m.

 

tuhá, teplem tvárná a na omak mastná látka organického původu n. chemicky vyrobená (SSČ, SSJČ)

 

produkt látkové výměny včely medonosné, má využití ve včelařství (mezistěny) a jinde (svíčky,

politury,…) (vč)

 

                        Včelí vosk je přirozený metabolický produkt včel vznikající přestavbou

jednoduchých cukrů a pylu v trávícím a voskotvorném ústrojí dělnic mezi 12. a 18. dnem jejich

života.

 

                        bílý v. – vyčištěný a chemicky ošetřený v. (ft)

 

                        včelí v. – produkt látkové výměny včely medonosné (vč)

 

                        žlutý v. – vyčištěný v., popř. panenský v. (ft)

 

voští,                -í,         n.

 

                        v SSČ, SSJČ pouze voština: prázdné včelí voskové plásty

 

zbytky včelího díla, které zůstanou jako odpad při vyváření vosku  plástů (vns)

 

                        Výkup voští pouze do 15. 4. 2009.

 

výkluz, -u,        m.

 

                        (zpravidla u medníku) zařízení dovolující včelám pouze vyletět (SSJČ)

 

                        zařízení pro umožnění odchodu včel z medníku před odběrem medu (vč)

 

Nakonec jsme přiblížili výhody a nedostatky dalšího šikovného pomocníka, kterým je výkluz.

 

medníkový v. – zařízení pro umožnění odchodu včel z medníku před odběrem medných plástů (vč)

 

vytočení,          -í,         n.

 

(vytáčení)         v SSČ jen obecnější význam: točením uvolnit

 

                        v SSJČ jen obecnější význam: odstředit, centrifugovat

 

získávání medu z plástů odstředivou silou medometu (vč)

 

                        Při každém vytočení je možno přidat mezistěny dle potřeby.

 

vyvíječ,            -e,        m.

 

                        v SSJČ jen jiný význam

 

                        zařízení na ošetření včelstev aerosolem (ft)

 

Výbor základní organizace nahlásí do 5. června okresnímu výboru požadavek na léčiva, vyvíječe...

 

zadovák,          -u,        m.

 

                        starší typ úlu, přístupný pouze zezadu (ft)

 

zavíčkovat,       dok.

 

(zavíčkování)    v SSJČ jen obecnější význam: víčkovati

 

uzavření buněk voskovými víčky (vns)

 

Pylový plást, jenž se nachází na okraji plodového tělesa, přeneseme do medníku a necháme zanést

medem a zavíčkovat.

 

ztekucování,     -í,         n.

 

                        v SSJČ pouze ztekutiti: převést do tekutého stavu

 

                        rozpouštění zkrystalizovaného medu zahřátím (ft)

 

Ke ztekucování medu jsou vyvinuty elektrické spirály, pro menší provozy má spirála obvod velikosti

konve...

 

žihadlo,            -a,        n.

 

ochranný orgán na zadečku někt. hmyzu spojený s jedovým váčkem (SSČ, SSJČ)

 

                        nástroj obrany dělnic a matek (vč)

 

Vlastní žihadlo tvoří dvě souběžné a do špičky protažené štětinky, které mají na konci zpětné

háčky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.3.2 Termíny víceslovné

 

 

aerosolové ošetření

 

                        metoda léčení včelstev proti varroáze (ft)

 

Pokud denní teplota neklesne pod 10° C, lze léčivo aplikovat fumigací, v opačném případě je nutno

použít aerosolové ošetření.

 

akarapidóza

 

                        viz roztočíková nákaza

 

akutní paralýza

 

                        prudce probíhající virové onemocnění včelstev (vč)

 

barva na matky

 

                        acetonová barva k označení matky na hrudi (značí rok vylíhnutí) (vč)

 

bodlo žihadla

 

                        hrot žihadla se zpětným háčkem (ft)

 

dekantační nádoba

 

                        nádoba určená k hrubému čištění vytočeného medu (ft)

 

Dekantační nádoba (nádoba sloužící k hrubému čištění vytočeného medu) a nádoba určená k cezení

medu.

 

elektrická vodivost

 

vlastnost medu; fyzikální veličina, kterou se stanovuje podíl medovicového a nektarového medu (ft)

 

fenologická fáze

 

hlavní období včelařského roku, vymezené změnami rostlinstva a životních projevů včelstev (vč)

 

fenologický kalendář

 

přehled vyjadřující pořadí snůškových zdrojů ve vegetační sezoně (vyjádřeno dobou rozkvětu rostlin)

(vč)

 

gabonový pásek

 

                        léčivo proti varroáze (ft)

 

Dále bylo doporučeno ve větší míře sledovat spad roztočů v průběhu roku na zasíťovaných podložkách

a včas zahájit léčbu formidolem nebo gabonovými pásky.

 

 

 

hmyzomorka včelí

 

Nosema apis; parazitická houba způsobující závažné onemocnění a úhyny včelstev (ft)

 

hniloba včelího plodu

 

                        bakteriální onemocnění způsobené Melissococcus pluton (vč)

 

chov matek

 

odchov matek z plemenného materiálu – nejmladších larviček odebraných z plemenných včelstev (ft)

 

chovná dna

 

                        druh dna včelího úlu (ft)

 

chovná série

 

                        řada matečníkových misek na laťkách chovného rámku (vč)

 

indikátor rojení

 

elektronické zařízení pro rozbor zvukových frekvencí vydávaných včelstvem, upozorňuje na vznik

rojové nálady nebo na ztrátu matky (vč)

 

inseminační přístroj

 

                        přístroj na oplodnění matek (vč)

 

kočovný vůz/přívěs

 

dopravní prostředek, v kterém jsou stabilně umístěné úly se včelami tak, že je možné včely

převážet  a manipulovat s nimi bez toho, aby se úly z vozidla skládali (vns)

 

Podle hlášení ZO bylo vykoupeno 1285 tun medu a 2133 včelařů kočovalo s 2733 kočovnými vozy a 702

kočovnými přívěsy.

 

kruhový taneček

 

taneček upozorňující družky na blízký zdroj snůšky (asi do 100 m) a mobilizující je k letu (vč)

 

kývavý taneček

 

taneček skýtající přesné informace o směru a vzdálenosti potravního cíle (vč)

 

lákadlo na roj

 

                        zařízení opatřené feromonem určené k usazení roje (ft)

 

loketní index

 

poměr délky dvou úseků 3. kubitálního pole předního křídla včelí dělnice, určující rozdíl mezi

některými plemeny včel (vč)

 

matečníková miska

 

                        umělý základ matečníku používaný k přelarvování při chovu matek (vč)

 

Vše vychází z přirozenosti včelstva – matku si včelař odchová v matečníkové misce.

 

mateří kaše/kašička

 

potrava, kterou dělnice krmí larvy vyvíjejících se matek i kladoucí matky (vč)

 

Mateří kašička je výměšek hltanových žláz dělnic mezi šestým až dvanáctým dnem života.

 

nativní m. k. – neupravená m. k. (ft)

 

lyofilizovaná m. k. – vysušená v ochranné atmosféře (ft)

 

mateří látka

 

                        výměšek žlázy včelí matky zajišťující soudržnost včelstva (ft)

 

                        Postupně začne klást, její mateří látka je předávána do celého včelstva.

 

mateří larva

 

                        vývojové stádium matky (ft)

 

Tento výměšek podávají dělnice především mateřím larvám a matce jako krmnou šťávu.

 

mateří mřížka

 

kovová nebo plastová mřížka, jíž mohou procházet pouze včelí dělnice (nikoli matky nebo trubci)

(vč)

 

                        Roják rozdělíme přepážkou s mateří mřížkou na větší a menší část.

 

medný váček

 

součást trávícího ústrojí včely (ft)

 

Loupež poznal podle toho, že včely létají do úlu s prázdným medným váčkem a vylétají s plným.

 

medný věnec

 

                        buňky s medem nad plodovým tělesem (ft)

 

medný výnos

 

množství vytočeného medu z jednoho včelstva za sezonu (ft)

 

                        Můj děda má vysoké medné výnosy (cca 40 kg na včelstvo).

 

medocukrové těsto

 

těsto z moučkového cukru a medu používané k přidávání matek a krmení v některých typech oplodňáčků

(vč)

 

V klícce musí být dostatek krmiva – obvykle medocukrového těsta, ovšem umístěného tak, aby se matka

nemohla ulepit.

 

medonosné plodiny/rostliny

 

též nektarodárné rostliny poskytující včelám nektar z květů nebo sladkou šťávu z jiných částí

rostlin (vč)

 

                        I tady včely nacházejí medonosné plodiny.

 

mezerovitý plod

 

lze poznat podle toho, že na plodovém plástu mezi buňkami a plodem jsou i prázdné nezaplodované

buňky, m. p. je důkazem toho, že matka je stará, nebo nekvatilní (vč)

 

Plást bývá nepravidelně zakladen (mezerovitý plod), víčka jsou ztmavlá, propadlá, občas

proděravělá.

 

mor včelího plodu

 

závažné bakteriální onemocnění způsobované Paenibacillus larvae larvae, které se projevuje hynutím

zavíčkovaného plodu (vč)

 

K nejzávaznějším onemocněním vyskytujícím se v Česku patří mor včelího plodu (ve světě známý pod

označením American foulbrood).

 

nízkonástavkový systém včelaření

 

způsob včelaření v úlech s větším počtem nástavků nižší rámkové míry (ft)

 

odvíčkovací kartáč

 

                        rotační kartáč z umělé hmoty k odvíčkování medných plástů (vč)

 

odvíčkovací souprava

 

                        soubor předmětů sloužících k odvíčkování medných plástů (ft)

 

odvíčkovací stroj

 

zařízení, většinou na elektrický pohon, provádějící automatické odvíčkování (ft)

 

odvíčkovací stůl

 

                        speciálně upravený stůl k odvíčkování rámků (ft)

 

odvíčkovací talíř

 

                        zařízení sloužící k odvíčkování rámků a k zachycení medu (ft)

 

odvíčkovací vana

 

                        vana sloužící k zachycení voskových víček a oddělení medu (ft)

 

 

odvíčkovací vidlička/nůž

 

                        zařízení k ručnímu odvíčkování medných plástů během medobraní (vč)

 

Základní pomůckou i pro drobného včelaře je zpravidla odvíčkovací vidlička, případně odvíčkovací

nůž.

 

paketové včely

 

                        neúplné včelstvo k jednorázovému využití dělnic (vč)

 

pařák na vosk

 

                        zařízení na získávání vosku účinkem vodní páry (vč)

 

plemenářská práce

 

činnost zaměřená na výchovu kvalitních matek z osvědčených kmenů (chovů) (vns)

 

Řešíme spolu především otázky týkající se zdravotního stavu včelstev a plemenářské práce.

 

plodová zkouška

 

vložení plodového rámku do včelstva za účelem zjištění přítomnosti matky (ft)

 

O její přítomnosti či nepřítomnosti nám jednoznačně  řekne právě ona plodová zkouška.

 

plodové těleso

 

nepravidelná koule nebo elipsoid, který vytváří jednotlivé plodokruhy obsazené včelami na plástech

v plodišti (vns)

 

Plodové těleso musí ovšem zachovávat kontinuitu (tzn. že plodové plásty musejí být přesně pod

sebou).

 

pozorovací stanice

 

                        stanoviště včelstev, které slouží k pokusným účelům (ft)

 

Máme sice už dost do systému přihlášených pozorovacích stanic, ale čím víc jich bude, tím více to

bude ku prospěchu všech včelařů.

 

prodej medu „ze dvora“

 

                        přímý prodej od včelaře (vč)

 

Prodej „ze dvora“ znamená, že chovatel včel může prodávat med z vlastního chovu včel.

 

protirojové opatření

 

                        způsob, jak zabránit, popř. omezit rojení včelstev (ft)

 

Nejvhodnějším a nejpříhodnějším obdobím na tvoření oddělků za běžné situace je: u silných včelstev

v rámci protirojových opatření na začátku květu řepky.

 

přelarvovací lžička

 

nástroj k přenášení nejmladších včelích larviček (plemeniva) do základů matečníkových misek při

chovu matek (vč)

 

Na druhou stranu lze při troše cviku přelarvovávat takřka po paměti a čímkoli – od precizně

vyrobených přelarvovacích lžiček až po vhodně utržené a lehce skousnuté stéblo trávy.

 

pylové kartáčky

 

                        část nohy včely (ft)

 

Tělo se pokrylo chloupky, vznikly pylové kartáčky a košíčky ke sběru a rouskování pylu, vyvinul se

medný váček k přenášení nektaru a prodloužil se sosák.

 

pylové zrno

 

samčí pohlavní buňka rostlin (ft)

 

                        Barviva se do vosku dostávají difuzí z pylových zrn.

 

rámková míra

 

                        udává velikost rámků, vyjadřuje se dvěma čísly, délkou a výškou (vns)

 

Rámková míra 44, 8 x 15, 9 cm je vhodná pro chov silných včelstev v nízkonástavkovém systému

včelaření.

 

rojová nálada

 

stav včelstva, které se chystá na rojení, vzniká dávno před vyrojením včelstva a končí jeho

vyrojením (vns)

 

                        ...k úspěšnému chovu je třeba vybrat silné včelstvo, jež dobře živí plod a

nejlépe je-li ještě v tzv. rojové náladě.

 

roztočíková nákaza

 

( též

 

akarapidóza) choroba včel způsobená roztočem Acarapis Wolfi (vč)

 

shromaždiště trubců

 

                        stanoviště v terénu, kde se shromažďují trubci (vč)

 

síla včelstva

 

                        měří se u roje na kg, u včelstev na obsednuté plásty (vč)

 

 

slídivost včel

 

                        vlastnost včel spočívající ve schopnosti najít zdroj potravy (ft)

 

sluneční tavidlo

 

zařízení k vytavování vosku ze souší (převážně panenských nebo světlých) pomocí slunečního záření

(vč)

 

Jestliže se chystáme upotřebit staré rámky, je výhodné k vytavení vosku používat sluneční

tavidlo...

 

směsný vzorek

 

                        sesbíraná měl z úlových podložek na jednom stanovišti (ft)

 

Směsné vzorky ze stanoviště se získávají smícháním 10 dílčích vzorků do jednoho směsného vzorku.

 

snubní let/prolet

 

                        činí matka, aby se spářila s trubcem, případně s více trubci (vns)

 

Na snubní lety vyletuje trubec třikrát až pětkrát a vrací se do úlu naplnit si medný váček medem...

 

snubní znaménko

 

                        zbytek genitálií trubce čnějící ze žihadlové komory matky (vč)

 

stáčecí linka

 

                        zařízení na plnění medu do tržních obalů (ft)

 

Samozřejmě, že ten, kdo má prostředky, si koupí stáčecí linku anebo si stáčení dohodne s někým, kdo

tuto linku vlastní.

 

studená stavba

 

                        zavěšení plástů kolmo na česno (vč)

 

teplá stavba

 

                        zavěšení plástů souběžně s česnem (vč)

 

tichá výměna

 

výměna stárnoucí nebo nekvalitní matky včelstvem, umožňuje po určité období společné kladení staré

i mladé matky (vč)

 

Ve včelstvu nesmí být další matka (pozor na tichou výměnu) a taky matečníky.

 

trubčí plod

 

tvoří neoplozené vajíčka, trubčí larvy a kukly v trubčině anebo i v dělniččích buňkách (vns)

 

Trubčím plodem rozumíme larvy a kukly vyvíjející se z neoplozených vajíček včely medonosné...

 

úlová váha

 

zařízení různého typu (mechanické, hydromechanické, tenzometrické) umožňující sledovat a případně i

zaznamenávat hmotnost úlu se včelstvem charakterizující průběh snůšky (vč)

 

Ke zjišťovaní medných zásob je výhodné mít alespoň jeden úl na úlové váze.

 

včelařský svaz

 

                        občanské sdružení zájmových včelařů (ft)

 

Šlo o jednání včelařských svazů Česka, Slovenska a Polska za přítomnosti německých a polských

expertů.

 

včelí chléb

 

                        konzervovaný pyl získaný vypichováním z plástů (vč)

 

včelí jed

 

produkt jedové žlázy včelích dělnic využívaný k léčbě alergií a revmatických onemocnění (vč)

 

                        Další produkt – včelí jed – používal k léčbě kloubů Hippokrates, k léčbě

dny Karel Veliký a Ivan Hrozný.

 

včelí mezera

 

                        prostor pro volný průchod včel mezi plásty (asi 6 mm) (vč)

 

včelí pastva

 

                        vegetační kryt zajišťující na určité ploše v daném období výživu včelstev

(vč)

 

včelí produkt

 

                        med, pyl, propolis, včelí jed, mateří kaše, včelí vosk (ft)

 

„včelí“ voda

 

                        voda ponechaná po určitou dobu v blízkosti včelího úlu (ft)

 

                        Postup získání „včelí vody“. Při „ozařování“ nesmí být vzdálenost nádob a

včelstva větší než 50 cm...

 

voskové můstky

 

                        můstky mezi nástavky, které včelám slouží ke snazšímu pohybu v úlu (ft)

 

                        Podmínkou je ale kontrola uvolnění proužků od voskových můstků a převěšení

mezi plodové plásty.

 

voskové žlázy

 

                        mají jen dělnice, a to jen na třetí až šesté spodní šupince zadečku (vns)

 

                        U některých skupin včel se posléze objevily i voskové žlázy.

 

vytáčecí stan

 

                        zařízení používané k vytáčení medu na stanovišti (ft)

 

vytáčecí linka

 

                        výkonné zařízení na vytáčení medu (ft)

 

vyzařování včelstev

 

                        specifická vlastnost včelstev s pozitivním účinkem na zdraví (ft)

 

                        Vyzařování včelstev je poněkud specifický „včelí produkt“.

 

zasíťovaná voliéra

 

                        slouží k odvčelování medníkových nástavků vyfukováním (ft)

 

                        Ostatní používají zasíťovanou voliéru, která je buď šikmo, anebo

půlkruhovitě směrována k přední hraně úlu.

 

zavíčkovaný včelí plod

 

                        plod matky, dělnic a trubců ve stádiu vzpřímené larvy, předkukly a kukly,

nacházející se v příslušných plástových buňkách, které jsou uzavřené pórovitými víčky z vosku (vns)

 

                        Mor včelího plodu je nebezpečná nákaza převážně postihující zavíčkovaný

včelí plod.

 

zavíječ voskový

 

                        motýlí škůdce včelího díla, jenž dokáže zcela ničit nechráněné dílo i

poškodit dřevěné a a polystyrenové části úlů (vč)

 

zkamenění včelího plodu

 

                        houbové onemocnění včelstev druhem Aspergillus flavus, je přenosné na lidi

(vč)

 

značka na matky

 

                        terčíky v barvě roku umísťované na hrudi matek (vč)

 

ztekucovač medu

 

                        zařízení na ztekucování medu šetrným kontrolovaným ohřevem (vč)

 

zvápenatění včelího plodu

 

                        houbové onemocnění včelích larev druhem Ascosphaera apis (vč)

 

 

 

            5 Rozdělení termínů do významových okruhů

 

 

            V následující části předkládané práce jsme se zaměřili na obsahovou stránku všech

pojmenování zahrnutých do našeho slovníku a pokusili jsme se je roztřídit do několika významových

okruhů. Vymezili jsme celkem devět sémanticky odlišných skupin týkajících se včelaření. Jsme si

vědomi, že v jejich rámci by bylo možno provést další jemnější dělení, naším úkolem však bylo

pojmenovat pouze základní oblasti, k nimž excerpované termíny náleží, proto tyto okruhy vymezujeme

poměrně obecně. Soubory řadíme systematicky podle počtu odborných názvů pod ně spadajících,

v přehledu je uvádíme od toho, který zahrnuje nejvíce termínů, až po ten, jenž je početně nejméně

zastoupený.

 

            Nejvíce námi zjištěných termínů patří do skupiny, kterou jsme pojmenovali 'včelařské

vybavení'. Spadá sem vše, co včelař potřebuje pro práci se včelstvem, tedy to, co je nutné pro chov

včel (přístroje, nástroje apod.). Do této kategorie byly zařazeny nejen včelařské pomůcky (např.

kuřák, kukla, mlhovka), ale i názvy jednotlivých typů úlů (např. stojan, ležan, klát) a jejich

částí (např. česno, leták, loučka), připojili jsme sem také prostory pro získávání medu (např.

medárna).

 

            Další okruh 'včelstvo' sdružuje termíny, které pojmenovávají včelí jedince (např.

dělnice, mladuška, trubec). Do této kategorie jsou také zařazeny názvy včelstev (např. osiřelec,

mateřák) jejich různá seskupení (např. poroj, roj, chumáč), vývojová stádia (plemenivo) a rovněž

označení vlastností, jež lze včelstvu přičítat (bodavost).

 

            K třetímu okruhu nazvanému 'včelař' řadíme logicky ty názvy, které označují chovatele

včel, např. podle toho, kolik včel obhospodařuje (malovčelař, velkovčelař). Vedle toho sem

začleňujeme názvy osob, jež nějakým způsobem zpracovávající včelí produkty (medovarník), a také

názvy činností, které ten, kdo chová včely, provozuje jak při práci v úlu (odvčelení, přelarvení),

tak při zpracování včelích produktů (odvíčkování, ztekucování).

 

            V případě odborných názvů spadajících významově pod okruh 'nemoci' jde

 

o pojmenování včelích onemocnění (mor včelího plodu, varoáza) i jména původců těchto chorob

(včelomorka, zavíječ voskový). Dále sem začleňujeme názvy činností zabraňujících propuknutí či

šíření nemocí nebo názvy činností prováděných již po vyskytnutí choroby (např. síření) a také

konkrétní názvy léků, popř. označení způsobu jejich podání (např. varidol, gabon, gabonové pásky).

 

            Kategorie 'včelí produkty' zahrnuje termíny, které označují vše, co včela vytvoří. Jsou

tak chápány nejen ty výrobky, jež jsou určeny k lidské spotřebě (med, propolis, mateří kaše), ale i

útvary v úlu vyrobené včelami a sloužící k jejich rozmnožování, ukládání medných zásob atd.

(dělničina, trubčina).

 

            Jako samostatnou skupinu vymezujeme pojmy patřící k okruhu 'med'. Sem zařazujeme jednak

samotné heslo med, jednak jeho zastaralé označení strdí, jednak vlastnosti a procesy v medu

probíhající (např. cukernatění).

 

            Třída slov 'anatomie včely', jak už sám název napovídá, obsahuje všechna pojmenování,

která souvisí s popisem stavby těla včely medonosné. Jak již bylo řečeno v předchozích kapitolách,

těmto pojmům jsme věnovali menší pozornost. Zahrnuli jsme sem pouze takové odborné názvy, které se

vícekrát opakovaly nebo jich bylo užito v předkládaných definicích u jiných termínů. V těchto

případech byl totiž jejich výklad nezbytný pro pochopení příkladů citovaných z časopisu Včelařství,

proto byla do slovníku zařazena jako samostatná hesla (např. česlo, bodlo žihadla).

 

            'Včelařství' je název pro soubor zahrnující pojmenování jednotlivých forem včelaření,

různých činností založených na využití včelích produktů (apiterapie), přiřazujeme sem také slova

historická (např. brtnictví, což je určitý způsob chovu včel používaný ve středověku).

 

            Samostatně vyčleňujeme okruh s názvem 'obecné', do něhož jsme zařadili takové termíny,

které mohou fungovat i v jiných odvětvích (např. v botanice či entomologii). Ačkoli je tato skupina

co do počtu termínů relativně hojně zastoupena, připojujeme ji až na závěr, neboť zahrnuje odborné

výrazy, které nejsou spjaty pouze s oborem včelařství, a na které tudíž nebyla primárně zaměřena

naše pozornost. U jednoslovných termínů jde např. o tato pojmenování apidologie, genofond, instar,

medovice, nektar, nektarodárnost, opylovatel, opylování, pyl atd., z víceslovných můžeme jmenovat

např. fenologická fáze, fenologický kalendář, medonosné plodiny/rostliny aj.

 

 

             Následující tabulka podává přehled všech uvedených okruhů s celkovým počtem odborných

názvů, které k nim patří. Připojeny jsou i informace o tom, kolik je v dané kategorii termínů

jednoslovných a kolik víceslovných, v závorce jsou uvedeny údaje

 

o pořadí tematických okruhů, budeme-li počítat pouze názvy jednoslovné nebo pouze víceslovné.

 

            Každé heslo je zahrnuto jen do jedné kategorie, upozorňujeme však, že někdy bylo

obtížné zařadit termín pouze do jedné oblasti. Například termín strdí může náležet jak ke skupině

'med', jelikož jde o jeho označení používané v minulosti, tak také do souboru slov nazvaného 'včelí

produkty'. V těchto případech jsme se řídili definicí termínu uvedenou v našem slovníku. U

předkládaného výrazu strdí máme zaznamenán tento výklad: ,kniž. a zast. med‘[37], proto byl název

přiřazen ke kategorii 'med'. Stejným způsobem jsme postupovali i u dalších hesel.

 

            Do celkového počtu u jednoslovných termínů zahrnujeme jenom hesla základní (nikoli

víceslovné varianty rozšiřující jednoslovný výraz výchozí), stejně tak pouze jednou započítáváme

odborné názvy jednoslovné i víceslovné objevující se ve více podobách (synonyma kuřák – dýmák,

odvíčkovací nůž/vidlička, varianty typu roják – rojáček, mateří kaše/kašička, dvojice lišící se

pouze slovnědruhovou platností opylovat – opylování, zavíčkovat – zavíčkování).

 

 

 

 

Názvy významových okruhů

 

                                              Celkový

 

                                               počet

 

                                        Jednoslovné termíny

 

                                      počet          (pořadí)

 

                                        Víceslovné termíny

 

                                      počet         (pořadí)

 

I.

 

VČELAŘSKÉ VYBAVENÍ

 

                                                80

 

  50                  (1.)

 

  30                 (1.)

 

II.

 

VČELSTVO

 

                                                46

 

  29                  (2.)

 

  17                 (2.)

 

III.

 

VČELAŘ

 

                                                25

 

  19                  (3.)

 

  6                   (5., 6.)

 

IV.

 

NEMOCI

 

                                                22

 

  12                  (5.)

 

  10                 (3.)

 

V.

 

VČELÍ PRODUKTY

 

                                                21

 

  13                  (4.)

 

  9                   (4.)

 

VI.

 

MED

 

                                                10

 

  8                    (6.)

 

  2                   (7., 8.)

 

VII.

 

ANATOMIE VČELY

 

                                                10

 

  4                    (8.)

 

  6                   (5., 6.)

 

VIII.

 

VČELAŘSTVÍ

 

                                                 9

 

  6                    (7.)

 

  2                   (7., 8.)

 

 

OBECNÉ

 

                                                19

 

  14

 

  5

 

 

 

 

 

 

 

 

 

            6 Hledisko slovnědruhové

 

 

            Jak dokládá výzkum, který provedli autoři publikace O české terminologii,

v terminologických soustavách mají naprostou převahu podstatná jména (92,38 %;  vyjadřují se jimi

nejen předměty, ale velmi často i vlastnosti a děje), na druhém místě jsou slovesa (7,19 %), na

třetím přídavná jména (0,35 %) a zcela ojediněle se jako termín kodifikovala příslovce (0,08

%).[38] Této skutečnosti odpovídají i naše zjištění ─ v excerpovaném materiálu jednoznačně

převládají podstatná jména, naopak vůbec nejsou zaznamenána příslovce. Jména přídavná ve všech námi

zachycených případech pouze rozvíjí hesla hlavní, nejsou tedy uváděna samostatně, ale jen jako

součást hesel substantivních (např. pojem plást je rozvíjen přídavnými jmény medný, panenský,

plodový, pylový, trubčí).

 

            Pokud se jedná o termíny jednoslovné, celkem bylo z časopisu Včelařství excerpováno 172

termínů. Z toho bylo 161 podstatných jmen a pouze 11 sloves.

 

            Podstatná jména pojmenovávají především věci (např. úl), ale i osoby (např. včelař),

zvířata (např. včela), vlastnosti (např. bezmatečnost), děje (opylování). Vedle jmen počitatelných

(např. nástavek), která převažují, jsou zastoupena i substantiva nepočitatelná označující např.

názvy dějů (čeření) a vlastností (pylodárnost). Výjimečně se objevují i jména hromadná (např.

termín včelstvo) nebo látková (např. nektar, med).

 

            U jednoslovných termínů převažuje gramatický rod mužský, registrujeme ho u 71

jednoslovných názvů.

 

            Jak již bylo řečeno, u některých jednoslovných termínů jsou ve slovníku uvedeny jejich

specifičtější podoby. Zpravidla jde o spojení jména podstatného se jménem přídavným, které ho

v podobě shodného přívlastku rozvíjí. Tato pojmenování představují zpřesnění hesla základního a

jako celek se stávají terminologickým souslovím. Jako příklad lze uvést výraz medomet, který může

jako termín v oboru včelařství fungovat samostatně, ale vedle toho jej lze doplnit zpřesňujícími

přídavnými jmény (např. radiální, tangenciální, vícerámkový). Oproti tomu vynecháme-li ze sousloví

kývavý taneček, adjektivum kývavý, samotné substantivum taneček již nijak nelze spojovat s chovem

včel (navíc existuje i velmi podobný termín kruhový taneček; oba uvedené názvy souvisí

s dorozumíváním mezi včelami). Výrazy tohoto typu proto ve slovníku řadíme mezi názvy víceslovné.

Jejich struktuře z hlediska slovnědruhového se budeme věnovat v druhé části tohoto oddílu.

 

 

            Pokud mluvíme o terminologických souslovích, máme tím na mysli „syntakticky

usouvztažněné spojení slov, která tvoří nejen gramatický, ale i lexikální celek“[39]. Pořádek slov

v těchto souslovích je pevně stanoven a jeho členy nelze nahrazovat synonymy, např. v termínu teplá

stavba (označujícím zavěšení včelích plástů souběžně s česnem) není možno jeho komponenty zaměnit

výrazy s podobným významem – tj. říci místo teplá hřejivá nebo slovo stavba nahradit výrazem

výstavba apod.

 

            V našem slovníku zaznamenáváme celkem 93 víceslovných pojmenování. Nejvíce z nich je

dvouslovných (82), nejčastěji se jedná o spojení shodného adjektivního přívlastku s určovaným

podstatným jménem (např. mateří mřížka, medný váček). Méně četný byl výskyt podstatného jména

s neshodným přívlastkem vyjádřeným podstatným jménem ve druhém pádě čísla jednotného (např. chov

matek, bodlo žihadla). Ve dvou případech byly zaznamenány tzv. nomenklaturní názvy, tedy

„pojmenování systémových jednotek uspořádaných podle určitého klasifikačního principu a tvořených

někdy i podle předem dohodnutých pravidel“[40]. Tato pojmenování se užívají v zoologii, botanice,

chemii atd. V našem slovníku jsou zaznamenány pouze dva názvy tohoto typu, jeden (zavíječ voskový)

je doplněn přímo z Malého včelařského výkladového slovníčku a druhý (hmyzomorka včelí) se vyskytl

v definici užité u jiného hesla. Další nomenklaturní názvy jsme do slovníku nezařazovali, neboť

naše pozornost se (jak už jsme několikrát upozorňovali) soustředila na hesla patřící do oboru

včelařství, avšak výše zmiňované názvy patří primárně do jiných vědních oborů.

 

            Tříslovná pojmenování jsou zastoupena v mnohem menším počtu, celkově jsme je

zaznamenali pouze desetkrát. Ve čtyřech případech se jedná o spojení podstatného jména určovaného

neshodným substantivním přívlastkem v druhém pádě čísla jednotného, který je dále rozvíjen

adjektivním přívlastkem (mor včelího plodu, hniloba včelího plodu, zkamenění včelího plodu,

zvápenatění včelího plodu – všechna tato pojmenování označují názvy nebezpečných včelích

onemocnění). Pouze jednou se objevuje spojení tvořené dvěma adjektivními přívlastky s určovaným

podstatným jménem (zavíčkovaný včelí plod) a spojení substantiva rozvíjeného adjektivním

přívlastkem shodným a substantivním přívlastkem neshodným (nízkonástavkový systém včelaření).

Zbývající názvy mají strukturu: podstatné jméno – předložka se 4. pádem – podstatné jméno (lákadlo

na roj, barva na matky, pařák na vosk, značka na matky).

 

            Jediné zachycené čtyřslovné pojmenování se skládá z řídícího podstatného jména a dvou

neshodných přívlastků, z nichž první je tvořen substantivem ve 2. pádě a druhý spojením předložky a

substantiva – prodej medu „ze dvora“ (jedná se o označení prodeje medu přímo od včelaře, který musí

splnit přesně daná kritéria při výrobě i prodeji medu a chovu včel)[41].

 

            Z výše uvedeného vyplývá, že podstatná jména převažovala jak u termínů jednoslovných,

tak víceslovných, v jejich případě jsou substantiva vždy základem, který je rozvíjen přívlastkem

shodným, neshodným či jejich kombinací.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

            7 Tvoření termínů

 

 

            Jak uvádí publikace O české terminologii, termíny se mohou tvořit následujícími

způsoby:

 

    „1. morfologicky

 

                        a) derivací, tj. odvozováním pomocí předpon, přípon, popř. koncovek,

 

                        b) kompozicí, tj. skládáním,

 

                        c) abreviací, tj. zkracování (s tím souvisí i užívání symbolů);

 

    2. syntakticky

 

                        vytvářením terminologických sousloví;

 

    3. sémanticky

 

                        a) zpřesňováním významu slov z běžně sdělovacího jazyka,

 

                        b) metaforickým a metonymickým přenášením slov (významů);

 

    4. přejímání slov z cizích jazyků.“[42]

 

 

            V každém vědním oboru přitom převládají jiné ze zmíněných způsobů tvoření.

V následujících kapitolách se zaměříme na ty postupy, kterými vznikají námi shromážděné včelařské

termíny. Ke každému z jednotlivých typů tvoření uvádíme příklady z našeho slovníku, jde však o

výběr, nikoli o kompletní přiřazení všech včelařských odborných názvů k některému z uvedených

slovotvorných procesů. Naším cílem totiž není detailní slovotvorná analýza celého souboru

zachycených termínů, spíše chceme naznačit, které způsoby tvoření se v případě našeho materiálu

uplatňují především.

 

 

 

            7.1 Morfologické tvoření termínů

 

 

            A) Prvním uvedeným způsobem morfologického tvoření termínů je derivace čili odvozování

slov. „Je to vytvoření nového slova na základě jediného existujícího slova změnou jeho morfematické

stavby.“[43] Obecně tento způsob při tvoření jednoslovných termínů převládá. Nejčastější je přitom

prefixace, tzn. přidání předpon (prefixů). V našem slovníku je takto tvořen např. termín poroj.

 

            Dalším postupem při tvoření slov derivací je sufixace, tedy tvoření pomocí přípon

(sufixů). Podstatná jména vzniklá tímto způsobem mohou být odvozena jednak od jmenných základů

(substantivních nebo adjektivních), jednak od základů slovesných.

 

            V prvním případě vzniká jméno podstatné ze stejného slovního druhu a „význam základu se

při odvozování buďto mění, např. včela ─ včelař, nebo doplňuje přidatným znakem“[44]. Uvedené slovo

včelař je konatelským jménem s příponou -ař. Tato jména označují osoby, řidčeji zvířata nebo

rostliny „podle jiné substance na základě vykonávání nějaké činnosti s touto substancí spjatou.

Konatelské jméno o povaze této činnosti nevypovídá, význam je ustálen konvencí, např. včelař ─

pěstování.“[45] Do kategorie slov vzniklých ze jmenných základů můžeme z našeho slovníku dále

zařadit názvy míst s příponou -árna (např. medárna, množárna), -ín (včelín), jméno nemoci tumidóza

s příponou -óza, vzniklé z výchozího latinského pojmenování tumida, které pojmenovává brouka

šířícího tuto nákazu, či hromadný název včelstvo odvozený od jména zvířete sufixem -stvo. V případě

substantiva rámek, které označuje určitou včelařskou pomůcku, se uplatňuje deminutivní sufix,

stejně tak je tomu u slova rojáček (odvozené od roják) nebo u feminin (loučka, klícka). Ač jde

formálně o zdrobněliny, ve včelařství fungují jako termíny, jejich význam se lexikalizuje.[46] Do

skupiny slov vzniklých sufixací můžeme začlenit také jména přechýlená. V našem slovníku zachycujeme

ženské protějšky mužských jmen tvořených sufixem -ka (krmička) a -nice (dělnice).[47]

 

            Dalším způsobem tvoření, který se uplatňuje u odborných názvů v našem slovníku, je

odvozování podstatných jmen ze jmen přídavných. Jako příklad můžeme uvést pojmy bezmatečnost,

bodavost, medonosnost, kde se objevuje jedna z nejproduktivnějších přípon -ost, dále se jedná např.

o výraz sladina s příponou -ina pro označení nejrůznějších hmot a materiálů typických vlastností.

 

            Posledním případem je utváření jmen podstatných ze sloves. Vznikají pak jména

činitelská, jež pojmenovávají živé bytosti na základě činnosti, kterou vykonávají, např. termín

opylovatel s typickou příponou -tel. Dále do skupiny podstatných jmen utvořených ze sloves patří

např. názvy prostředků činnosti – napajedlo (s příponou -dlo), roják, kuřák, vařák  (s příponou

-ák), odvíčkovač (s příponou -č). Hojně se vyskytovaly názvy dějů, tedy pojmenování vzniklá

transpozicí, posunem slovního druhu od slovesa k podstatnému jménu při zachování významu.[48]

Nejčastěji jsou v našem materiálu dějová substantiva tvořena z n-ového nebo t-ového příčestí

koncovkou -í (např. kočování, síření, zavíčkování, ztekucování), zachytili jsme ale i výrazy

tvořené nulovým sufixem (např. podmet, podřez) nebo příponami (např. snůška s příponou -ka).

 

[DEL:   :DEL]

 

            Zaměříme-li se na terminologická slovesa zastoupená v našem slovníku, zjistíme že se

objevují převážně ta, která jsou odvozená od jmenných základů příponou -ovat (např. krystalizovat,

plodovat).

 

            Význam sloves (a od nich odvozených dějových jmen) se může modifikovat předponami.[49]

Například sloveso krystalizovat může mít předponu vy-, která mění slovesný vid i význam slova.

 

            U sloves jsme zachytili i kombinaci prefixace a sufixace, tedy tzv.

prefixačně-sufixační tvoření. [50] Uplatňuje se např. u sloves odvíčkovat, opylovat, přelarvovat.

 

 

 

            B) Méně významným způsobem tvoření slov v češtině obecně je skládání, neboli

kompozice,[51] toto tvrzení platí i pro náš terminologický materiál. Jedná se o takový slovotvorný

způsob, při němž se v jednom slově spojují dva nebo více autosémantických slovních základů.[52]

Podle těsnosti vztahu mezi jednotlivými členy rozlišujeme složeniny vlastní a nevlastní.[53] Do

první skupiny řadíme složeniny, u kterých je patrný slovotvorný proces, „elementy skládaných slov

mění svou podobu méně nebo více (např. až do ztráty autonomie formy), mezi základy bývá spojovací

vokál“[54], nejčastěji -o-, méně často -e- nebo -i- (např. pylochyt, včelomorka, medobraní). U slov

tohoto typu určujeme vztah a pořadí mezi jednotlivými členy a také složku určující a určovanou. Do

skupiny druhé náleží složeniny nevlastní, které se dají rozložit zpět se změnou slovosledu nebo bez

ní, obsahují samostatné komponenty a jsou spojeny beze změny,[55] např. včelmistr.

 

            Podle syntaktického vztahu mezi členy složeniny rozlišujeme složeniny určovací (např.

velkovčelař), složeniny vazební (reakční), tzn. takové, kdy první člen by ve větě byl předmětem

druhého (např. rojochyt, medobraní), nebo složeniny slučovací, kdy jsou členy spojeny souřadně

(např. varoadno).[56]

 

            U substantivních včelařských termínů vzniklých kompozicí se objevují takové odborné

názvy, které mají jako první část přídavné jméno (např. malovčelař), jméno podstatné (např.

nektarodárnost), zájmeno (např. samobřeznost) nebo číslovku (např. prvoroj).

 

 

            Terminologická slovesa vzniklá skládáním v našem slovníku zastoupena nejsou.

 

 

 

            C) Posledním typem morfologického tvoření slov je abreviace čili jejich zkracování.

Může probíhat několika způsoby a vznikají tak jazykové zkratky. Těmi může být:

 

            1. zkrácené slovo,

 

            2. iniciálová zkratka,

 

            3. zkratkové slovo,

 

            4. iniciálové zkratkové slovo.[57]

 

            Protože zkrácená slova většinou slouží pouze jako prostředek úpravy psaného textu,

nelze je považovat „za výsledek slovotvorného aktu“[58]. V textech věnovaných včelařství je např.

termín včelařství zkracován na včel. nebo sousloví rámková míra je uváděné jako r. m.: „Prodám

mezistěny, r. m. 39 x 24 [...]“[59]. Jak uvedený příklad dokládá, tyto zkratky jsou v časopise

Včelařství užívány, do slovníku jsme však zaznamenávali pouze celé, nezkrácené podoby slov.

 

            Druhým zmíněným typem výsledku procesu zkracování jsou iniciálové zkratky. Mohou se

tvořit ze sousloví (písmena ve zkratce pak odpovídají prvním písmenům jednotlivých zkrácených

slov), ale i z kompozit (zkratka odpovídá začátečním písmenům jednotlivých komponentů složeného

slova). Iniciálové zkratky se píší velkými písmeny.[60]  Z včelařské oblasti můžeme k tomuto typu

zařadit např. zkratku ČSV, která odpovídá názvu organizace včelařů – Českému svazu včelařů. V našem

slovníku se toto označení objevuje jen v obecnější podobě jako včelařský svaz, v časopise

Včelařství se však zkratka ČSV běžně vyskytuje.

 

            „Ze strukturního hlediska lze rozlišit dva základní druhy zkratkových slov: zkratková

slova mající strukturu nesložených (jednozákladových) slov a zkratková slova mající strukturu

složených slov (kompozitní typ).“[61] Oba zmíněné typy zkratkových slov (jednozákladová i

kompozitní) jsou několikerého druhu, ovšem pro naše účely stačí pouze uvedené rozlišení, jelikož

mezi excerpovanými termíny se nenachází velký počet zástupců této kategorie. Patří sem složená

slova cizího původu, jako např. apiterapie, apipunktura, jejichž počáteční část je tvořena

zkrácenou podobou rodového jména

 

včely – apis. První pojmenování označuje obecně léčbu včelími produkty, druhý výraz je konkrétní

léčebnou metodou.

 

            Posledním typem zkratkového slova je iniciálové zkratkové slovo, které má stejnou

podobu jako zkratky tvořené z prvních písmen daného pojmenování, ovšem při mluveném projevu se

ohýbá.[62] Tento druh zkratek není mezi včelařskými termíny v našem slovníku zachycen.

 

 

            Z excerpovaných terminologických sloves není žádné z nich tvořeno zkracováním.

 

 

            S tvorbou slov zkracováním souvisí také užívání značek (symbolů). Ve včelařství se

většinou nesetkáme se značkami typickými pouze pro tento obor, mnohem častěji jsou přebírány značky

užívané primárně v jiných vědních oblastech, např. v matematice (% ─ procento), fyzice (kg ─

kilogram), chemii (Cu ─ měď, z latinského Cuprum).

 

 

            Můžeme uzavřít, že pokud jde o uvedené způsoby tvoření, uplatnila se u námi zachycených

termínů především derivace a v jejím rámci sufixace. Nižší počet termínů byl tvořen skládáním,

nejméně bylo zastoupeno krácení.

 

            7.2 Syntaktické tvoření termínů

 

 

            Mluvíme-li o syntaktickém tvoření termínů, máme tím na mysli vznik terminologických

sousloví, která sama o sobě „nerozmnožují počet slov, nýbrž jen počet termínů“[63]. Tato víceslovná

pojmenování pevně spojují dvě a více slov jinak samostatných v jednotku významovou vyvolávající

pouze jedinou konkrétní představu v našem vědomí.[64] Jak jsme již zmiňovali v kapitole 6 Hledisko

slovnědruhové, mezi excerpovanými pojmy je zachycen pouze typ jmenný, tj. takový, jehož základem je

podstatné jméno, které bývá v našem případě nejčastěji rozvíjeno jménem přídavným (ve funkci

přívlastku shodného). Důležitým a také již zmiňovaným rysem sousloví je neměnitelnost a fixnost

jeho dílčích složek, což znamená, že jeho jednotlivé části není možno libovolně přesouvat či

nahrazovat jinými synonymními výrazy. Dále platí, že většinu ustálených slovních spojení nelze

nahradit jedním slovem. Jen velmi málo excerpovaných sousloví za jednoslovný název zaměnit můžeme,

např. obrat fenologická fáze je znám též pod názvem fenofáze. V takovém případě mluvíme o

univerbizaci čili

 

o přechodu sousloví „v jednoslovnou pojmenovací jednotku v rámci jazykového systému“[65].

 

            Z hlediska sémantického dochází při vzniku sousloví k tomu, že jednotlivé výrazy ztrácí

svou samostatnost, pozbývají svůj původní význam, tzn. nelze je chápat doslovně, jsou  užity ve

významu přeneseném. Např. termín studená stavba nijak nesouvisí s teplotou v úle, ale jedná se o

způsob, jakým jsou zavěšeny plásty. Stejně tak v sousloví tichá výměna přídavné jméno neoznačuje

míru hlasitosti, nýbrž fakt, že jde o výměnu matky samotným včelstvem. Člen, který ztrácí svůj

prvotní význam, může být i podstatným jménem, např. v označení včelí chléb substantivum chléb

neoznačuje druh pečiva, ale konzervovaný pyl.

 

            Po stránce významové dále platí, že „jeden člen sousloví má vztah ke kategorii

obecnější, kdežto druhý člen zužuje význam slova základního“[66], např. u sousloví paketové včely

je obecněji vymezená třída včely specifikována adjektivem paketové  (jde o pojmenování konkrétního

včelstva chovaného za účelem využití dělnic).

 

 

            Existují tři základní způsoby, jimiž mohou vznikat spojení slov, která se stávají

termínem:

 

            „1. spojení termínů,

 

2. spojení slov, která sama o sobě nemají charakter termínů, ale jako sousloví jsou termínem,

 

3. tzv. terminologické frazeologismy, tj. spojení slov, které jako celek vyjadřuje zcela jiný pojem

než jeho jednotlivé složky“[67].

 

K prvnímu typu spojení lze jako příklad uvést sousloví radiální medomet, představitelem druhé

skupiny výrazů je např.  prodej medu „ze dvora“ a jako poslední příklad můžeme uvést termín kývavý

taneček.

 

 

 

            7.3 Sémantické tvoření termínů

 

 

            Pod názvem sémantické tvoření termínů máme na mysli zejména zpřesňování významu slov

z běžně sdělovacího jazyka a metaforické a metonymické přenášení slov a jejich významů.

 

Význam pojmů přejatých z běžné mluvy do terminologické sféry jazyka se nemění, pouze se zužuje a

zpřesňuje jejich myšlenkový obsah. Tímto způsobem se může stát termínem kterékoli pojmenování,

jakmile se ho začne užívat v odborné sdělovací oblasti s vymezeným významem.[68] Jako příklad

můžeme uvést právě ty výrazy, které jsou v SSČ nebo SSJČ ve srovnání s naším včelařským slovníkem

zachyceny pouze v obecnějším nebo v jiném významu (více se této problematice věnujeme v kapitole

zabývající se postupem práce s danými slovníky – 2.2.1 Postup práce se slovníky při excerpci

jednoslovných termínů a 2.2.2 Postup práce se slovníky při excerpci víceslovných termínů). Tyto

případy jsou mezi zjištěnými odbornými názvy zastoupeny v hojné míře (např. termíny napajedlo,

podložka, průlez, přířez).

 

            Metaforické pojmenování je založeno na přenesení názvu na základě podobnosti některých

rysů, např. tvaru, velikosti atd. Ukázkou může být včelařské sousloví medný věnec, kdy výraz věnec

neoznačuje ,kruhovitý útvar spletený z květin, větviček‘[69], jak uvádí SSČ, ale jde o název buňky

naplněné medem, která svým tvarem věnec připomíná. Podobnost vzhledová se uplatní také u výrazu

pentle, tj. označení výsledku úpravy včelího vosku připomínajícího tenkou stuhu.

 

 

 

            7.4 Termíny cizího původu

 

 

            Ač jsou obecně cizí jazyky velmi užívaným zdrojem při získávání nových terminologických

pojmenování,[70] náš včelařský slovník jich mnoho neuvádí.

 

            U některých termínů už jejich cizí původ vnímat nemusíme – např. univerzál (typ úlu),

krystalizovat, repelent. Mnohdy jsou navíc tato pojmenování či slova se stejným základem zanesena

v SSČ nebo SSJČ, což svědčí o tom, že jsou již pevně zakotvena ve slovní zásobě češtiny.

 

            Pokud jde o jazyky, z nichž jsou včelařské termíny přejímány, objevují se jak výrazy

z latiny (např. nosema, apis u složených slov), tak i z řečtiny (např. homogenizace). Novější

termíny jsou přejímány také z angličtiny (např. sloveso monitorovat a od něj odvozené slovo

monitoring, které označuje kontrolu včelstev; v současnosti jde o velmi užívané výrazy související

s prevencí před závažným včelím onemocněním).

 

            Termínů přejímaných z cizích jazyků přibývá, názory na jejich užívání v praxi se ale

mezi včelaři různí. Včelařství je obor s bohatou historií a ne všichni včelaři chtějí přebírat

novou slovní zásobu např. z angličtiny. Proto jsme do slovníku zařazovali pouze slova opakovaně se

objevující a mezi včelaři ve větší míře rozšířená.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

            8 Závěr

 

 

            Cílem naší práce bylo shromáždit co nejvíce termínů týkajících se oboru včelařství. Za

tímto účelem jsme využili časopis Včelařství, data jsme excerpovali z dvanácti čísel vyšlých během

roku 2009. Ke všem výrazům uvedeným ve slovníku jsme doplnili definici, jež objasňuje význam daného

hesla, a citaci z měsíčníku Včelařství dokládající jejich konkrétní užití. Po excerpci jednotlivých

jednoslovných i víceslovných odborných názvů jsme každý výraz hledali ve dvou výkladových

slovnících českého jazyka (SSČ a SSJČ) i ve speciálních terminologických slovnících. Srovnání

s dosavadním lexikografickým zpracováním včelařské terminologie ukázalo, že více jak polovinu

získaných výrazů slovníky vůbec neuvádí nebo chybí jejich vhodný výklad. V těchto případech jejich

definici stanovoval Ing. František Texl.

 

            Za první oddíl věnovaný metodice práce při sběru a zpracování jednotlivých odborných

včelařských názvů jsme zařadili náš slovník – stěžejní část celé bakalářské práce.

 

            Závěrečnou část jsme věnovali analýze shromážděného materiálu, a to po stránce

sémantické, slovnědruhové a slovotvorné. Z hlediska významového patří nejvíce termínů k okruhu

'včelařské vybavení', který zahrnuje pojmenování všeho, co včelař potřebuje pro práci se včelstvem.

Dále se ukázalo, že mezi jednoslovnými termíny převládají substantiva. To platí i pro termíny

víceslovné, které jsou nejčastěji tvořeny řídícím podstatným jménem a rozvíjejícím shodným

adjektivním přívlastkem. Pokud jde o uplatňující se způsoby tvoření včelařských názvů, nejvíce se

prosadila derivace a v jejím rámci sufixace. Nižší počet termínů byl tvořen skládáním, nejméně bylo

zastoupeno krácení. Toto tvrzení koresponduje s obecnými závěry uvedenými v publikaci Čeština – řeč

a jazyk. Vedle toho se objevují i další způsoby tvoření (např. přejímaní, sémantické tvoření),

jejich využití k obohacení slovní zásoby včelařské terminologie je však méně časté.

 

            Ač se nám podařilo získat poměrně rozsáhlý materiál – celkem 172 jednoslovných a 93

víceslovných termínů, jsme si vědomi, že jsme neobsáhli celou odbornou slovní zásobu týkající se

oblasti chovu včel. Přesto naše práce zachytila základní pojmenování tvořící podstatnou část

včelařské terminologie, a tak by se náš slovník mohl stát vhodnou pomůckou pro všechny zájemce o

obor. Současně může předkládaná práce sloužit také jako východisko pro stejně zaměřené práce další,

obsáhlejší. Zajímavé výsledky by nepochybně přinesl i výzkum nářečních podob či lidových obměn

včelařských termínů. [DEL: :DEL]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

9 Seznam používaných zkratek a značek

 

 

aj.                    a jiné, a jinak

 

ap./apod.         a podobně, a podobný

 

atd.                  a tak dále

 

č.                     číslo

 

ČSV                Český svaz včelařů

 

dok.                 dokonavost, dokonavý

 

f.                      femininum (ženský rod)

 

ft                      František Texl

 

j.                      jednotné číslo

 

kniž.                 knižně, knižní slovo

 

kt.                    který

 

m.                    maskulinum (mužský rod)

 

n.                     neutrum (střední rod)

 

např.                například

 

nedok.             nedokonavost, nedokonavý

 

něj.                  nějaký

 

někt.                některý

 

nsz                   Naučný slovník zemědělský

 

p.                     pád

 

popř.               popřípadě

 

resp.                respektive

 

společ.             společenský, společensky

 

srov.                srovnávání, srovnej

 

SSČ                Slovník spisovné češtiny

 

SSJČ               Slovník spisovného jazyka českého

 

tj.                     to jest

 

tzv.                  takzvaný

 

urč.                  určitý

 

vč                                Malý včelařský výkladový slovníček a Slovník cizojazyčných pojmů

pro české včelaře

 

včel.                 včelařství, včelařský

 

vns                   Včelársky náučný slovník

 

tzn.                  to znamená

 

zast.                 zastarávající slovo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

10 Seznam použité literatury

 

 

Primární literatura:

 

 

Včelařství. roč. 59, č. 7 (červenec 2006). Praha: Český svaz včelařů, 2006.

 

Včelařství. roč. 55, č. 10 (říjen 2002). Praha: Český svaz včelařů, 2002.

 

Včelařství. roč. 62, č. 1─12 (leden 2009─prosinec 2009). Praha: Český svaz včelařů, 2009.

 

 

Sekundární literatura:

 

 

Čechová, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: ISV, 2000.

 

Filipec, J. a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2007.

 

Filipec, J. Předmluva k 2. vydání. In Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha:

Academia, 2007.

 

Havránek, B. a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Sv. 1–8. Praha: Academia, 1989. [DEL: :DEL]

 

Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. a kol. Encyklopedický slovník češtiny. Praha:

Nakladatelství Lidové noviny, 2002.

 

Karlík, P. – Nekula, M. –Rusínová, Z. a kol. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství

Lidové noviny, 2003.

 

Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2003.

 

Milla, J. Včelársky náučný slovník. Bratislava: Príroda, 1971.

 

Pagač, M. Slovník cizojazyčných pojmů pro české včelaře. Příloha měsíčníku Včelařství, červenec

2006, č. 7, s. 1–8.

 

Pagač, M. ─ Švamberk, V. Základy včelařství pro včelaře i nevčelaře. Příloha měsíčníku Včelařství,

říjen 2002, č. 10, s. 4–8.

 

Poštolková, B. Odborná a běžná slovní zásoba současné češtiny. Praha: Academia,

 

      1984.

 

Poštolková, B. – Roudný, M. – Tejnor, A. O české terminologii. Praha: Academia, 1983.

 

Rusínová, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: Masarykova univerzita, 1993.

 

Slovník českých synonym a antonym. Kolektiv autorů Lingea s.r.o. Brno: Lingea s.r.o., 2007.

 

Sochor, K. Příručka o českém odborném názvosloví. Praha: Československá akademie věd, 1955.

 

Stehlík, Václav a kol. Naučný slovník zemědělský. Sv. 1–13. Praha: Státní zemědělské

nakladatelství, 1966–1992. [DEL: :DEL]

 

 

            Elektronické zdroje:

 

 

Český svaz včelařů, o. s. [online]. [citováno 28. 2. 2011]. Dostupné z:

.

 

Danihlík, Jiří. Nosemátóza včel. [online]. 2010 [citováno 2. 3. 2011]. Dostupné z:

.

 

Hrbáček, Josef. Zkratky a tvoření slov. [online]. 2008 [citováno 25. 3. 2011]. Dostupné z:

.

 

Naše řeč. [online]. 2008 [citováno 24. 3. 2011]. Dostupné z:

.

 

Pracovní společnost nástavkových včelařů. [online]. [citováno 4. 3. 2011]. Dostupné z:

 

14>.

 

Texl, František. O sekci. [online]. 2010 [citováno 4. 3. 2011]. Dostupné z:

.

 

Václav, Jirka. Prodávejte med jako profesionálové. [online]. 2007 [citováno 9. 3. 2011]. Dostupné

z: .

 

Včelí produkty. [online]. [citováno 10. 3. 2011]. Dostupné z:

.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

________________________________

 

[1] Karlík, P. ─ Nekula, M. ─ Pleskalová, J. a kol. Encyklopedický slovník češtiny. Praha:

Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 488.

 

[2] Tamtéž s. 488.

 

[3] Tamtéž s. 488.

 

[4] Včelařství. roč. 62, č. 1─12 (leden 2009─prosinec 2009). Praha: Český svaz včelařů, 2009.

 

[5] Český svaz včelařů, o. s. [online]. [citováno 28. 2. 2011]. Dostupné z:

 

.

 

[6] Tamtéž [citováno 28. 2. 2011].

 

[7] Pagač, M. ─ Švamberk, V. Základy včelařství pro včelaře i nevčelaře. Příloha měsíčníku

Včelařství, říjen 2002, roč. 55, č. 10, s. 4─8.

 

[8] Pagač, M. Slovník cizojazyčných pojmů pro české včelaře. Příloha měsíčníku Včelařství, červenec

2006, roč. 59, č. 7, s. 1─8.

 

[9] Filipec, J. a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2007.

 

[10] Havránek, B. a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Academia, 1989.

 

[11] Milla, J. Včelársky náučný slovník. Bratislava: Príroda, 1971.

 

[12] Stehlík, Václav a kol. Naučný slovník zemědělský. Sv. 1–13. Praha: Státní zemědělské

nakladatelství,

 

1966–1992. [DEL: :DEL]

 

[13] Filipec, J. a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2007, s.

267.

 

[14] Havránek, B. a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Academia, 1989, s. 655.

 

[15] Filipec, J. a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2007, s.

400.

 

[16] Havránek, B. a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Academia, 1989, s. 429.

 

[17] Podotýkáme, že definice v těchto slovnících mohly být v některých případech neobratné a

výjimečně mohly obsahovat i pravopisné chyby. Přebíráme je však v původní podobě bez jakýchkoli

úprav.

 

[18] Texl, František. O sekci. [online]. 2010 [citováno 4. 3. 2011]. Dostupné z:

 

.

 

[19] Pracovní společnost nástavkových včelařů. [online]. [citováno 4. 3. 2011]. Dostupné z:

 

 

vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=236&catid=67:vizitka&Itemid=114>.

 

[20] Poštolková, B. – Roudný, M. – Tejnor, A. O české terminologii. Praha: Academia, 1983, s. 52.

 

[21] Filipec, J. a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2007, s.

449.

 

[22] Tamtéž s. 513.

 

[23] Naučný slovník zemědělský nebyl při stanovení definic víceslovných termínů použit, protože

obor včelařství je zde zmapován pouze okrajově, zaznamenána jsou jen základní jednoslovná

pojmenování dané oblasti.

 

[24] Včelařství. roč. 62, č. 2 (únor 2009). Praha: Český svaz včelařů, 2009, s. 40.

 

[25] Včelařství. roč. 62, č. 9 (září 2009). Praha: Český svaz včelařů, 2009, s. 283.

 

[26] Včelařství. roč. 62, č. 7 (červenec 2009). Praha: Český svaz včelařů, 2009, s. 197.

 

[27] Stejně jako v případě definic uváděných podle časopisu Včelařství i veškeré citace přepisujeme

bez oprav případných pravopisných či stylistických nedostatků.

 

[28] Filipec, J. Předmluva k 2. vydání. In Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha:

Academia, 2007, s. 6.

 

[29] Filipec, J. a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2007, s.

280.

 

[30] Havránek, B. a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Academia, 1989, s. 541.

 

[31] Filipec, J. a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2007, s.

163.

 

[32] Tamtéž s. 156.

 

[33] Havránek, B. a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Academia, 1989, s. 485.

 

[34] Danihlík, Jiří. Nosemátóza včel. [online]. 2010 [citováno 2. 3. 2011]. Dostupné z:

 

.

 

[35] V citaci dokládající konkrétní užití termínu se může vyskytovat jak sloveso, tak od něj

odvozené podstatné jméno, volíme vždy ten příklad, jenž je názornější.

 

[36] K práci se slovníky a sestavování definic, dohledávání citací srov. výše oddíly – 2.2.1 Postup

práce se slovníky při excerpci jednoslovných termínů; 2.2.2 Postup práce se slovníky při excerpci

víceslovných termínů; 2.2.3 Citace z časopisu Včelařství.

 

 

[37] Filipec, J. a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2007, s.

417.

 

[38] Poštolková, B. – Roudný, M. – Tejnor, A. O české terminologii. Praha: Academia, 1983, s. 35.

 

[39] Poštolková, B. – Roudný, M. – Tejnor, A. O české terminologii. Praha: Academia, 1983, s. 50.

 

[40] Tamtéž s. 30.

 

[41] Povinnou součástí balení medu při prodeji ze dvora je i etiketa, která musí obsahovat

informace o druhu

 

medu, obsahu, minimální trvanlivosti, stejně tak musí být uvedena adresa včelaře.

 

Václav, Jirka. Prodávejte med jako profesionálové. [online]. 2007 [citováno 9. 3. 2011]. Dostupné

z:

 

.

 

 

[42] Poštolková, B. – Roudný, M. – Tejnor, A. O české terminologii. Praha: Academia, 1983, s. 34.

 

[43] Rusínová, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: Masarykova univerzita, 1993, s. 5.

 

[44] Karlík, P. – Nekula, M. – Rusínová, Z. a kol. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství

Lidové noviny, 2003, s. 113.

 

[45] Tamtéž s. 113.

 

[46] Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. a kol. Encyklopedický slovník češtiny. Praha:

Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 283.

 

[47] Karlík, P. ─ Nekula, M. ─ Rusínová, Z. a kol. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství

Lidové noviny, 2003, s. 121.

 

[48] Karlík, P. ─ Nekula, M. ─ Rusínová, Z. a kol. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství

Lidové noviny, 2003, s. 147─148.

 

[49] Tamtéž s. 198–199.

 

[50] Tamtéž s. 109.

 

[51] Čechová, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: ISV, 2000, s. 94.

 

[52] Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. a kol. Encyklopedický slovník češtiny. Praha:

Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 391.

 

[53] Tamtéž s. 428.

 

[54] Rusínová, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: Masarykova univerzita, 1993, s. 5.

 

[55] Rusínová, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: Masarykova univerzita, 1993, s. 5.

 

[56] Naše řeč. [online]. 2008 [citováno 24. 3. 2011]. Dostupné z:

 

rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4380>.

 

[57] Hrbáček, Josef. Zkratky a tvoření slov. [online]. 2008 [citováno 25. 3. 2011]. Dostupné z:

 

 

rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5624>.

 

[58] Tamtéž [citováno 25. 4. 2011].

 

[59] Včelařství. roč. 62, č. 6 (červen 2009). Praha: Český svaz včelařů, 2009, s. 176.

 

[60] Hrbáček, Josef. Zkratky a tvoření slov. [online]. 2008 [citováno 25. 3. 2011].

 

Dostupné z: .

 

[61] Tamtéž [citováno 25. 3. 2011].

 

[62] Tamtéž [citováno 25. 3. 2011].

 

[63] Sochor, K. Příručka o českém odborném názvosloví. Praha: Československá akademie věd, 1955, s.

21.

 

[64] Tamtéž s. 19.

 

[65] Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2003, s. 837.

 

[66] Sochor, K. Příručka o českém odborném názvosloví. Praha: Československá akademie věd, 1955, s.

20.

 

[67] Poštolková, B. – Roudný, M. – Tejnor, A. O české terminologii. Praha: Academia, 1983, s. 52.

 

[68] Tamtéž s. 54.

 

[69] Filipec, J. a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2007, s.

487.

 

[70] Poštolková, B. – Roudný, M. – Tejnor, A. O české terminologii. Praha: Academia, 1983, s. 58.

• Úvodní stránka
• Kontakt

Vyhledávání

Vcelarska-terminologie

vcelyavcelareni@seznam.cz